24 C 458/2020-30 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] domáhal vůči žalované zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující neuhrazené vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2019. Žalovaná předmětný byt užívala na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] s účinností od [datum] na dobu neurčitou. Dne [datum] zaslal žalobce žalované výpověď nájmu, neboť nehradila řádně nájemné a služby spojené s užíváním bytu. Výpověď byla žalované doručena dne [datum]. Od [datum] užívala žalovaná byt bez právního důvodu. Dne [datum] byl byt soudně vyklizen bez účasti žalované. Žalovaná na svůj neuhradila ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobce ze dne [datum]. 2. Závěr o skutkovém stavu je takový, že mezi účastníky došlo dne [datum] k platnému uzavření nájemní smlouvy ve spojení s dodatkem [číslo] ze dne [datum], jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [adresa žalované]. Žalovaná nehradila řádně nájemné a služby spojené s užíváním bytu, a proto jí žalobce zaslal dne [datum] výpověď nájmu. Výpověď byla žalované doručena dne [datum]. Ode dne [datum] tak žalovaná užívala byt bez právního důvodu. Byt byl soudně vyklizen dne [datum]. Žalobce žalované dne [datum] vyúčtoval služby spojené za užívání bytu za rok 2019 a vyzval žalovanou k úhradě částky 1 822 Kč. To, že žalovaná svůj dluh řádně včas žalobci nesplnila, vyplývá z výše uvedené upomínky. 3. Po právní stránce soud věc posoudil podle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se nájemce nájemní smlouvou zavazuje platit pronajímateli za užívání pronajaté věci nájemné a dále dle ust. § 2246 a násl. o. z. o nájemném a jiných platbách. Dle ust. § 1970 o. z. dále platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila svoje povinnosti, když žalobci neuhradila nedoplatek na vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019 ve výši 1 822 Kč, soud žalobě žalobce vyhověl a uložil žalované výše uvedenou částku žalobci zaplatit. Důvodným je i nárok žalobce na úrok z prodlení v zákonné výši, když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a náhrady hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 5. Odůvodnění rozsudku je ve zkrácené formě v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.