9 C 153/2021-25 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce požadoval na žalované zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím. Odkazoval na darovací smlouvu ze dne [datum], na základě níž poskytl žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, které měly sloužit k vybavení dětského pokoje nezletilé dcery účastníků [jméno] [příjmení] a k vybavení domácnosti v bydlišti žalované na adrese [adresa]. Ve smlouvě účastníci sjednali rovněž rozvazovací podmínku, která vázala účinnost darování na skutečnost, že po dobu tří let od podpisu smlouvy se žalovaná spolu s dcerou [jméno] neodstěhuje ze shora uvedeného bydliště. Kupní smlouvou ze dne [datum] však bytovou jednotku [číslo] v katastrálním území Hloubětín na adrese [ulice a číslo] a dne [datum], tedy před uplynutím sjednané doby, sdělila žalobci svou a dceřinu novou adresu. Nesplnila tedy závazek neodstěhovat se ze zmíněného bytu, tudíž došlo ke splnění rozvazovací podmínky a darování ztratilo právní účinky. Dle článku III. odst. 2 smlouvy účastníci ujednali, že v případě splnění rozvazovací podmínky budou obě smluvní strany považovat smlouvu za smlouvu o zápůjčce, která se zvyšuje o úrokovou sazbu ve výši zákonných úroků z prodlení a žalovaná je povinna vrátit dlužnou částku do 10 dnů od nesplnění svého závazku. Žalovaná svůj závazek porušila nejpozději [datum], kdy oznámila žalobci změnu bydliště a její povinnost zaplatit dlužnou částku se tak stala splatnou [datum]. Žalovaná ani přes výzvu ze dne [datum] tuto částku nevrátila a proto nezbylo, než podat žalobu u soudu. 2. Proti vydanému platebnímu rozkazu se žalovaná bránila včas podaným odporem. Potvrdila okolnosti uzavření darovací smlouvy i to, že uvedenou částku obdržela. Namítala však, že k rozvazovací podmínce nelze přihlížet z důvodu její nemravnosti. Zdůraznila, že žalobce jako otec nezletilé [jméno] si prostřednictvím finanční převahy vymáhá, aby se žalovaná podřizovala jeho vůli. Současně zdůraznila, že nezletilá nadále bydlí u svého otce, a účel smlouvy, aby kontakt otce s nezletilou nebyl zmařen, tak zůstal naplněn. Zdůraznila, že za částku 25 000 Kč pořídila vybavení pokojen nezletilé dcery, tedy i co do účelu využití prostředků byla darovací smlouva splněna. 3. Ze smlouvy ze dne [datum] označené jako smlouva darovací a dále z výpovědi žalované soud zjistil, že mezi účastníky bylo ujednáno darování finanční částky 25 000 Kč na vybavení dětského pokoje nezletilé dcery [jméno] [příjmení] a vybavení domácnosti. Žalovaná se spolu s dcerou po rozchodu se žalobcem odstěhovala do vlastního bytu, v němž chybělo zařízení. Darované prostředky přijala a využila je podle sjednaných podmínek. Ve smlouvě se současně zavázala se, že po dobu tří let od podpisu smlouvy se spolu s nezletilou dcerou neodstěhuje ze současného bydliště na adrese [ulice a číslo] [obec a číslo], to je bez souhlasu dárce nezmění současné místo bydliště nezletilé dcery. Darování bylo vázáno na splnění rozvazovací podmínky podle § 548 odst. 2 občanského zákoníku s tím, že na splnění závazku v článku II. smlouvu závisí, zda učiněné právní jednání již nastalé účinky neztratí. V článku III. odst. 2 je uvedeno, že pro případ, že obdarovaná nepoužije dar k dohodnutému účelu nebo nedodrží svůj závazek týkající se odstěhování, je splněna rozvazovací podmínka a darování ztratí účinky. V takovém případě považují smlouvu obě smluvní strany za smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a následujících občanského zákoníku, zápůjčka je úročena úrokovou sazbou ve výši zákonných úroků z prodlení. Žalované byla zmíněná částka poukázána na její účet, což bylo potvrzeno jak její výpovědí, tak potvrzením o platbě [právnická osoba] Z výpovědi žalované a z výpisu z katastru nemovitostí pro obec Praha katastrální území Hloubětín, listu vlastnictví [číslo] je zřejmé, že žalovaná byt, v němž se měla zdržovat, prodala s právními účinky zápisu v katastru nemovitostí dne [datum]. Následně dne [datum] oznámila žalobci„ naši novou adresu“. Je tedy zřejmé, že žalovaná se ze zmíněného bydliště před uplynutím tříleté lhůty odstěhovala. 4. Podle § 548 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o.z.) lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je podle § 548 odst. 2 odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. V případě ujednání účastníků se jedná o klasickou rozvazovací podmínku, kdy účinnost platného právního jednání je vázána na v budoucnu neznámou podmínku v podobě setrvání v místě bydliště. Žaloba vychází z předpokladu, že tato podmínka byla naplněna, tedy že žalovaná se z bytu do tří let od podpisu smlouvy odstěhovala. Z textu smlouvy plyne, že závazek setrvání v bydlišti se týká obdarované spolu s dcerou, účelem je, aby nezletilá [jméno] bez souhlasu otce nezměnila místo svého bydliště. Pokud by tedy otec souhlas dal, k rozvázání smlouvy by nedošlo. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ke splnění rozvazovací podmínky došlo, tedy že žalovaná byt opustila, o souhlas žalovaného nežádala, pouze mu sdělila změnu bydliště, a to až poté, co byt prodala a odstěhovala se. 5. Soud se zabýval argumentací žalované, že sjednaná podmínka je nemravná a je vyloučeno k ní přihlížet. Podle ustanovení § 549 odst. 1 občanského zákoníku se nepřihlíží k podmínce tehdy, způsobí-li její splnění záměrně osoba, která není oprávněná tak učinit a které je splnění podmínky na prospěch. O takovou v zákoně výslovně upravenou situaci se nejednalo. Soud dále posuzoval věc i v širších souvislostech, tedy z hlediska z obecných ustanovení občanského zákoníku upravených v hlavě první. Argumentace žalované směřovala k ustanovení § 8 občanského zákoníku, podle něhož zjevné zneužití práva nepožívá ochrany. K aplikaci tohoto ustanovení však nebyl důvod. Žalobce žalované poskytl finanční částku na zařízení domácnosti, současně se účastníci dohodli, že žalovaná musí minimálně tři roky setrvat ve svém bydlišti - v takovém případě darování nemohlo být zpochybněno. Bylo tedy pouze na ní, zda ujednání splní či zda přivodí splnění rozvazovací podmínky, čímž jí vznikne povinnost dlužnou částku vrátit. Žalovaná netvrdila, že ji ke změně bydliště přiměly problematické sociální poměry, vzhledem k tomu, že v [obec] bydlela ve vlastním bytě, nelze takové důvody ani předpokládat. Opodstatněná nebyla ani obrana zmíněná při jednání a spočívající v tvrzení, že se žalovaná byla nucena přestěhovat se do [obec] z důvodu péče o svou starou matku. Z její výpovědi totiž vyplynulo, že s matkou ve společném bytě nebydlí a osobní celodenní péči jí neposkytuje. Žalovaná žije s přítelem v [obec], matka ve [obec] v domě s pečovatelskou službou. Soud neshledal ani tvrzené zneužití ekonomické převahy žalobce. Ani spor týkající se péče o nezletilou dceru vedený před Obvodním soudem pro Prahu 9, nemá na rozhodnutí vliv. Tvrzení, že žalobce neodůvodněně zneužívá svůj ekonomický vliv, tak bylo nepodložené. 6. Podle ustanovení § [číslo] platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Účastníci sjednali, že pro případ zániku darovací smlouvy mají mezi sebou závazek ze smlouvy o zápůjčce, když žalovaná je povinna zaplatit zápůjčku zvýšenou o úrokovou sazbu v podobě zákonných úroků z prodlení, a to do deseti dnů od nesplnění svého závazku. Vzhledem k tomu, že na základě splněné rozvazovací podmínky došlo k transformaci darovací smlouvy na smlouvu o zápůjčce, byla žaloba po právu. Soud jí proto vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci částku představující zápůjčku spolu s úrokem, který odpovídá zákonnému úroku z prodlení v okamžiku poskytnutí půjčky (sníženého od [datum] v souladu s žalobním požadavkem) a spolu s úrokem z prodlení, jehož běh se odvíjí od sjednané splatnosti zápůjčky. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud úspěšnému žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náhrada se skládala se zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále potom z odměny za právní zastoupení. Jedná se o náhradu za čtyři úkony právní služby po 2 100 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., čtyři režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky a náhradu cestovních výdajů. Ty se skládají z cestovného z [obec] do [obec] a zpět při ujetých 186 km osobním automobilem Audi Q7 [registrační značka] s průměrnou spotřebou 6,1 l na 100 km a ceně pohonných hmot 27,20 Kč na 1 l a dále potom při základní sazbě amortizace 4,40 Kč na 1 km, celkem 1 127 Kč. Žalobci dále náleží náhrada za promeškaný za 6 promeškaných půlhodin ve výši 600 Kč a konečně 21% DPH v celkové částce 2 379 Kč Celkem náklady řízení představují 14 706 Kč.