9 C 170/2018-246 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně požadovala na žalovaném zaplacení částky 1 200 000 Kč jako úhradu nemajetkové újmy, která jí vznikla v důsledku jeho chování. Popsala, že v průběhu manželství účastníků žalovaný žalobkyni týral, a to fyzicky i psychicky. Za toto jednání byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Žalobkyně se v rámci trestního řízené připojila jako poškozená se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy ohledně částky 1 500 000 Kč; v odsuzujícím rozsudku jí byla přiznána náhrada ve výši 300 000 Kč s tím, že ve zbytku byla odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobkyně uvedla, že v důsledku dlouhodobého a opakovaného [anonymizováno] ze strany žalovaného se u ní rozvinula reakce na závažný stres – porucha přizpůsobení, což odpovídá ublížení na zdraví středně těžkého stupně. V rámci [anonymizováno] řízení byl vyhotoven znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno], v něm u ní byla stanovena shora uvedená [anonymizováno]. Žalobkyně dosud navštěvuje psychologa a [anonymizováno], bere léky pro zlepšení [anonymizováno] stavu, aby byla schopna starat se o dceru a chodit řádně do zaměstnání. Následky jednání žalovaného jsou trvalé. Navrhla, aby v řízení byla její újma znalecky ohodnocena a požadovala úhradu shora uvedené částky. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Domníval se, že částka určená v [anonymizováno] řízení rozsudkem Městského soudu v Praze byla s ohledem na okolnosti případu maximální. Zdůraznil, že ze žaloby nevyplývá, z jakého důvodu žalobkyně požaduje právě 1 200 000 Kč. Uvedl, že za trvání manželství si žalobkyně 2x bez jeho vědomí půjčila peněžní prostředky, které nebyla schopná splácet, situace vyústila v exekuční řízení postihující společné jmění manželů. Zdůraznil, že žalovaná pracovala a pracuje za nízkou mzdu, tato skutečnost však nemá žádnou souvislost s předmětem trestního řízení. Vyslovil předpoklad, že částka, kterou žalovaná nárokuje, má suplovat finanční výpomoc, na niž nemá žádný nárok. Současně poukázal na to, že v průběhu trestního řízení byla žalobkyni přiznána nemajetková újma ve výši 300 000 Kč. K jejímu vyčíslení došlo volnou soudcovskou úvahou za pomoci metodiky Nejvyššího soudu ČR k náhradě nemajetkové újmy na zdraví a judikatury k této metodice a na základě znaleckého posudku vypracovaného znalcem z daného oboru v jiné věci. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni v plném rozsahu uhradil a domnívá se, že se jednalo o částku dostatečnou. 3. Základním východiskem pro rozhodování soudu byly závěry trestního řízení. Ve věci rozhodoval obvodní soud pro [část Prahy] Městský soud v Praze a v k dovolání rovněž Nejvyšší soud ČR. V konečném rozhodnutí ve věci ze dne 13. 3. 2019, č.j. 5 To 170/2018 – 509 Městský soud v Praze odsoudil žalovaného za spáchaný [anonymizováno] týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku a za [anonymizováno] ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d) odst. 3 písm. b) trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let se zkušební dobou na čtyři roky. Současně uložil žalovanému, aby se zdržel jakýchkoli nevyžádaných styků s [celé jméno žalobkyně] a řádně a včas platil výživné na [jméno] [celé jméno žalobkyně] a dále mu uložil povinnost nahradit poškozené [celé jméno žalobkyně] nemajetkovou újmu v penězích ve výši 300 000 Kč. Žalovaný byl tedy pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, jehož se vůči žalobkyni dopustil. S nárokem na náhradu škody soud původně žalobkyni odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních s tím, že považoval její požadavek za předčasný, neboť není k dispozici znalecký posudek, na základě něhož by mělo být rozhodnuto. Odvolací soud se s takovým názorem neztotožnil, poukázal na to, že povahu a míru trýzně, ponížení a porušení důstojnosti oběti je třeba posuzovat v trestním řízení ve výroku o vině a trestu, tedy jde o otázky pro potřeby trestního řízení relevantní. I bez posudku bylo na základě obecné úvahy možné rozhodnout o požadavku žalobkyně, byť výše odškodnění v trestním řízení byla s odkazem na neexistenci znaleckého posudku určena zdrženlivě. Pro potřeby rozhodnutí použil [anonymizováno] soud znalecký posudek v jiné věci a výši odškodného určil částkou 300 000 Kč s tím, že se zbytkem odkázal žalobkyni na řízení ve věcech občanskoprávních. 4. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán [anonymizováno] čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, kdo jej spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu. Soud tedy, vázán rozhodnutím o zaviněném protiprávním jednání žalovaného, vycházel z toho, že žalovaný byl uznán vinným, že nejméně od roku 2000 do roku [rok] v místě společného bydliště fyzicky a psychicky týral svoji manželku způsobem, jaký je v rozhodnutí popsán, tedy po delší dobu týral osobu blízkou žijící s ním ve společném obydlí, čímž spáchal zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, dále ohrozil rozumový, citový a mravní vývoj dětí tím, že závažným způsobem porušil svou povinnost o ně pečovat a jinou důležitou povinnost vyplývající z rodičovské odpovědnosti, čímž spáchal přečin ohrožování výchovy dítěte dle § 201 odst. 1 písmeno d) odst. 3 písmeno b) trestního zákoníku a za tato jednání byl pravomocně odsouzen. 5. Vzhledem k pravomocně ukončenému [anonymizováno] řízení, v němž byl podrobně dokazován skutkový stav týkající se protiprávního jednání žalovaného, vyslechl soud žalobkyni již toliko k jeho následkům. Žalobkyně vypověděla, že se v důsledku jednání žalovaného léčí na [anonymizováno], užívá dvoje antidepresiva. Kromě psychiatra navštěvuje centrum [anonymizováno], poskytující pomoc ženám, které utrpěly domácí násilí; i přesto mívá stavy úzkosti. Z každé mimořádné situace je nervózní. S dcerou má vztahy dobré, kontakt se synem však prakticky skončil. Naposledy jí napsal zjara zprávu, potom ji úplně přestal kontaktovat, ačkoli dříve byl jejich vztah dobrý. [příjmení] jí, že celou věc rozvířila, že zničila celé rodině život. Žalobkyně se snaží získat alespoň základní informace o jeho životě, má však obavu mu zavolat. Ve vztahu k bývalému manželovi má stále problémy, trpí například úzkostí, když zahlédne podobného muže, jako byl její manžel, z mužů má spíše strach. Má i jiné [anonymizováno] potíže, měla například vyhřezlou ploténku, problémy se srdcem. Výpověď žalobkyně byla emotivní, komplikovaná labilitou jejího stavu. Hovořila úzkostně, zadrhávala v řeči, poplakávala. Její věrohodnost potvrdily znalecké posudky vypracované v trestním řízení. Z psychologického znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] je zřejmé, že žalobkyně se v průběhu vyšetření projevovala jako osobnost nejistá, úzkostná, submisivní. Nebyly však shledány žádné důvody, které by omezovaly možnost věrohodné výpovědi, události byly popsány výstižně, obsahově shodně s předchozími výpověďmi, nebyl zjištěn sklon k rekonfabulacím, záměrnému zkreslování. Ze závěrů posudku plyne, že v důsledku prožitých událostí vznikly a zřejmě přetrvávají u žalobkyně úzkostné a depresivní stavy, emoční dekompenzace, depresivní a úzkostné ladění. Následky prožitých událostí se v době vyšetření na psychice žalobkyně stále projevovaly. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení], znalkyně v oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno], vyplynulo, že žalobkyně trpí [anonymizováno] poruchou, pro kterou by byla vhodná odborná péče psychiatra. V souvislosti s jednáním žalovaného se u ní rozvinuly pocity strachu, úzkosti, plačtivost, porucha spánku, porucha koncentrace, depresivní forie. Uvedenou symptomatiku lze hodnotit jako [anonymizováno]: reakce na závažný stres, porucha přizpůsobení – úzkostně depresivní reakce. Znalkyně uzavřela, že porucha se rozvinula v souvislosti s vyšetřovanou [anonymizováno] činností, lze ji hodnotit jako újmu na zdraví střední závažnosti, která odpovídá rozsahem a povahou ublížení na zdraví. Ještě v době trestního řízení neměla žalobkyně dostatečný náhled na inkriminované události, stále trpěla pocitem viny. Tvrzení o [anonymizováno] poškození žalobkyně potvrdila rovněž zpráva [právnická osoba] o poskytování sociální služby [jméno] [celé jméno žalobkyně] ze dne 17. 5. 2017 a pro dané řízení rovněž ze dne 31. 5. 2021. Z obou zpráv plyne, že žalobkyně kontaktovala poradnu poprvé v roce 2006, následně absolvovala konzultaci se sociální pracovnicí, konzultace s psycholožkou a terapeutická setkání podpůrné skupiny. Poté spolupráci na určitou dobu přerušila, poradnu kontaktovala znovu 30. 6. 2016, od té doby dochází stále. Dosud absolvovala 55 konzultací s terapeutkou. V průběhu let 2019 až 2021 se svěřovala s problémy, které přetrvávají do současné doby. Má problémy s usínáním a spánkem, opakované noční můry, zažívá úzkostné pocity, kdy se jí situace vrátí zpět například za předpokladu, kdy zahlédne někoho v uniformě řidiče tramvaj