10 C 255/2022-21 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by žalovaném byla uložena povinnost uhradit žalobkyni částky 13 800 Kč, 26 181 Kč a 16 195 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smluv o úvěru [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností [právnická osoba], [IČO], dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Žalovaný nedostál svým smluvním povinnostem, když úvěry nesplácel řádně a včas. Původnímu věřiteli zaplatil pouze částku 4 200 Kč na první z uvedených smluv, částku 19 959 Kč na druhou smlouvu a částku 21 605 Kč na třetí smlouvu. Předžalobní výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě zbývajících dlužných částek, žalovaný však již ke dni podání žaloby nezaplatil ničeho. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] na základě níž původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 8 000 Kč sestávající z úroku ve výši 2 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Úvěr měl žalovaný splácet v celkem 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Celkově tak měl žalovaný věřiteli zaplatit částku 18 000 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 236,15 %. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku 10 000 Kč. Žalovaný však povinnost svůj dluh věřiteli splácet neplnil dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, když do [datum] zaplatil celkem částku 4 200 Kč. Od [datum] byl v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data byla dle čl. 1 4 smlouvy jistina úročena sjednaným úrokem ve výši 25,77 % ročně. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] na základě níž původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 21 140 Kč sestávající z úroku ve výši 5 000 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč, poplatku za pojištění ve výši 600 Kč a poplatku za asistenční služby ve výši 540 Kč. Úvěr měl žalovaný splácet v celkem 60 týdenních splátkách po 769 Kč. Celkově tak měl žalovaný věřiteli zaplatit částku 46 140 Kč RPSN činí 223,15 %. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku 25 000 Kč. Žalovaný však povinnost svůj dluh věřiteli splácet neplnil dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, když do [datum] zaplatil celkem částku 19 959 Kč. Od [datum] byl v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data byla dle čl. 1 4 smlouvy jistina úročena sjednaným úrokem ve výši 24,69 % ročně. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] a smluvních podmínek k této smlouvě je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] na základě níž původní věřitel poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 20 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalovaného zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 17 800 Kč sestávající z úroku ve výši 3 400 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 400 Kč. Úvěr měl žalovaný splácet v celkem 78 týdenních splátkách po 485 Kč. Celkově tak měl žalovaný věřiteli zaplatit částku 37 800 Kč RPSN činí 157,95 %. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalovaného, že převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku 20 000 Kč. Žalovaný však povinnost svůj dluh věřiteli splácet neplnil dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, když do [datum] zaplatil celkem částku 21 605 Kč. Od [datum] byl v prodlení se zaplacením všech neuhrazených splátek a věřitel mohl požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Od tohoto data byla dle čl. 1 4 smlouvy jistina úročena sjednaným úrokem ve výši 21,27 % ročně. Postoupení žalobou uplatněné pohledávky žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný žalobkyní upomínán o zaplacení dluhu a zároveň upozorněn na možnosti jejího soudního vymáhání. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 5. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřených smluv o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla žalovanému podle smlouvy ze dne [datum] poskytnuta původním věřitelem částka 10 000 Kč, vrátit měl částku 18 000 Kč. Na základě smlouvy ze dne [datum] obdržel žalovaný částku 25 000 Kč oproti povinnosti vrátit částku 46 140 Kč a na základě smlouvy ze dne [datum] obdržel částku 20 000 Kč oproti povinnosti vrátit částku 37 800 Kč. Ve všech případech se tedy jedná o povinnost žalovaného vrátit téměř dvojnásobek (v případě druhé ze smluv dokonce více než dvojnásobek) plnění poskytnutého věřitelem. Takto razantní navýšení výše závazku dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatků za poskytnutí úvěru, zahrnujících nejen zákonem předvídaný smluvní úrok, ale také (a především) neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu smlouvy (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením jednotlivých smluv se žalovaným a její administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouvy uvádí – za zpracování, doručení a administrativní činnost a za flexibilní splácení se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli ve všech případech částku se prakticky rovnající výši poskytnutého úvěru. U smlouvy ze dne [datum] se jedná o částku 8 000 Kč (úvěr poskytnut ve výši 10 000 Kč), u smlouvy ze dne [datum] se jedná o částku 26 140 Kč (úvěr poskytnut ve výši 25 000 Kč) a u smlouvy ze dne [datum] se jedná o částku 17 800 Kč (úvěr poskytnut ve výši 20 000 Kč). Z obsahu smlouvy nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položek představujících vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku tak, aby svojí deklarovanou výší nepřesahoval hranici, která je v souladu s dobrými mravy. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalovanému poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je u jednotlivých smluv vyjádřena RPSN ve výši 236,15 %, 223,15 % a 157,95 % ročně je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi. 6. Nevyváženost všech smluv v neprospěch žalovaného jako dlužníka dále vyniká v případě jeho prodlení se splácením, kdy dlužná neuhrazená jistina se ode dne následujícího po datu splatnosti poslední sjednané splátky úročí dalším úrokem ve výši 25,77 % ročně (smlouva ze dne [datum]), 24,69 % ročně (smlouva ze dne [datum]) a 21,27 % ročně (smlouva ze dne [datum]), jehož z