10 C 306/2021-172 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně jako zaměstnanec požadovala po žalované jako zaměstnavateli zaplacení odškodnění ve výši [částka] s příslušenstvím za pracovní úraz, který žalobkyně utrpěla dne [datum] okolo 20:15 hodin v důsledku [anonymizována tři slova], který jí následně [anonymizována tři slova] [anonymizováno], čímž došlo k [anonymizováno] poranění distální části předloktí a této ruky žalobkyně. Po vzniku úrazu byla žalobkyně hospitalizována a byla jí provedena řada operací a lékařských zákroků za účelem stabilizace zdravotního stavu. Snaží se vyrovnat s následky události, je pro ni tudíž velmi obtížné si danou situaci vybavovat nebo o ní hovořit. Z důvodu šoku si některé aspekty nehodového děje nepamatuje, není tedy schopna říci z jakého důvodu a jakým způsobem k zachycení strojem došlo. Dle sdělení třetích osob došlo k zachycení rukavice žalobkyně, které mělo za následek vtažení ruky do stroje. Nicméně žalobkyně vyloučila, že by ruku do stroje vložila úmyslně či se strojem manipulovala v rozporu se zásadami bezpečnosti práce na pracovišti. Při práci ani nezanedbala žádné povinnosti, jež stanovují předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen předpisy BOZP). Nadto žalobkyně poukázala na nedostatečné zabezpečení předmětného stroje proti vzniku úrazů. Stroj v době vzniku úrazu žalobkyně nebyl osazen pevným krytem rotačních částí stroje (tím byl opatřen až následně) a neobsahoval ani mechanismy umožňující automatické vypnutí v případě pádu cizích těles do prostoru stroje (například žalobkyně uvedla koncový spínač s pákou, pružinou nebo s drátovým ukončením) nebo alespoň vhodněji konstruované tlačítko pro vypnutí stroje jeho obsluhou (tzv. stop tlačítko). Dále se žalobkyně domnívá, že na vzniku události se mohla podílet také délka její pracovní doby v daný den a s tím související únava, kdy v době vzniku úrazu měla za sebou již téměř 14 hodin práce. Její pracovní směna měla trvat 16 hodin a navíc v předchozím pracovním dnu pracovala na odpolední směně. Doba odpočinku tedy byla výrazně zkrácena. Byla to přitom právě žalovaná, kdo na žalobkyni v důsledku nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců opakovaně naléhal, aby na toto rozložení směn přistoupila, přestože ze zákona měla povinnost rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl dostatek doby odpočinku. Žalobou uplatněná částka se skládala z nároku žalobkyně na zaplacení bolestného ve výši [částka], náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti žalobkyně za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a náhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku za účelem určení výše bolestného ve výši [částka]. K průběhu jednání mezi stranami žalobkyně uvedla, že žalovaná nepopírala vzniklou újmu a řešení události postoupila své smluvní pojišťovně. Po zaslání předžalobní výzvy však bylo žalobkyni žalovanou sděleno, že pojistitel přikročil ke krácení pojistného plnění v důsledku spoluzavinění žalobkyně na vzniku pracovního úrazu porušením předpisů BOZP a v důsledku krácení v oblasti nároku na zaplacení bolestného v části, kde předmětem bodového hodnocení znalce byly celkové anestezie, které byly žalobkyni aplikovány v průběhu léčby. S tímto krácením žalobkyně nesouhlasí. Z její strany nedošlo k porušení předpisů BOZP ani k jinému jednání, které by odůvodňovalo krácení jejího nároku v rozsahu 30 %, k němuž přistoupil pojistitel. Bodové hodnocení celkových anestezií v rámci bolestného znalcem plně odpovídá závažnosti tohoto invazivního zákroku a jeho dopadům na lidský organismus. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě nezpochybňovala, že k žalobkyní popsané události došlo, ani že k ní došlo v rámci plnění pracovních úkolů žalobkyní pro žalovanou. Krácení nároku žalobkyně provedené pojistitelem však považovala žalovaná za důvodné. Ke krácení hodnocení bolesti žalobkyně poukázala žalovaná na to, že lékařské zákroky, v jejichž rámci dochází k aplikaci celkové anestezie, samy o sobě nejsou bolestivým stavem. Celková anestezie není zákrokem, který by zanechával trvalé následky na zdraví pacienta, z tohoto důvodu ji není třeba hodnotit samostatně, jelikož se jedná o součást všech závažnějších lékařských výkonů. Dále žalovaná tvrdila, že žalobkyně se podílela na vzniku úrazu porušením předpisů a pravidel BOZP. Její pochybení spočívalo v tom, že svým zásahem do chodu stroje, který spočíval v pohybu její pravé ruky směrem ke čtyřcípé hvězdě, kdy chtěla odstranit odřezek masa, příp. konzervu či očistit pás, se nahnula přes masivní kryt šneka pravou rukou s tím, že levá ruka jí sklouzla po tomto krytu a byla zachycena čtyřcípou hvězdou. Tímto jednáním žalobkyně došlo k porušení bezpečnostních předpisů, konkrétně Místního provozního bezpečnostního předpisu pro plnící stroj omáček k „ [anonymizováno]“. Tento předpis za chodu stroje umožňuje vykonávat pouze obvyklou manipulaci, za níž je považována kontrola a doplňování omáček. Všechny ostatní činnosti je možné provádět pouze za stavu stroje vypnutého. Výslovně je za bezpečnostní riziko považováno mimo jiné uvolňování zpříčených nebo deformovaných prázdných i naplněných obalů za chodu stroje rukou nebo nevhodnou pracovní pomůckou, opírat se o těleso pracujícího stroje, opírat se o související dopravníky před strojem a za strojem. Žalobkyně byla se zásadami a pravidly obsluhy stroje seznámena a v tomto směru byla také pravidelně proškolována. Byla si tedy vědoma toho, že do chodu stroje nelze za jeho provozu žádným způsobem zasahovat, neboť taková činnost je činností rizikovou. Dále žalovaná uvedla, že své povinnosti vyplývající z předpisů BOZP řádně plní, kdy u ní probíhají každoroční příslušné prověrky. Při poslední takové prověrce konané před úrazem dne [datum] nebyla konstatována žádná porušení povinností ve vztahu ke strojnímu zařízení žalované. Další příčinou vzniku úrazu žalobkyně je dle žalované nebezpečnost stroje daná jeho nebezpečnou povahou jakožto automatického pohyblivého stroje. Krácení provedené pojistitelem i jeho míru považuje žalovaná za adekvátní. Dále poukázala na plnění, které již bylo pojistitelem žalobkyni vyplaceno ve výši [částka]. 3. Ve shodě se žalovanou v důsledku zaplacení částky [částka] po zahájení řízení vzala žalobkyně v této části žalobu zpět. Konkrétně se jednalo návrh na zastavení řízení v části nároku o zaplacení bolestného ve výši [částka] a v části nároku na zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti žalobkyně ve výši [částka]. Soud tedy usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] podle § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. řízení v této části zastavil a dále pokračoval v projednávání nároku žalobkyně na zaplacení částky [částka]. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 4. Podle pracovní smlouvy ze dne [datum] s dodatkem ze dne [datum], kterým byl pracovní poměr změněn na dobu neurčitou, byla žalobkyně od [datum] zaměstnancem žalované, pro kterou pracovala jako dělník v potravinářském průmyslu. Podle sdělení žalobkyně tento pracovní poměr skončil v průběhu řízení v důsledku invalidity přiznané žalobkyni (k tomu blíže viz následující odstavec tohoto rozhodnutí). 5. Účastníci učinili v průběhu řízení nesporným, že dne [datum] okolo 20:15 hodin došlo při plnění pracovních povinností pro žalovanou k úrazu žalobkyně, což koresponduje se záznamem v knize úrazů žalované. Podle propouštěcí zprávy [nemocnice] [anonymizováno] ze dne [datum] k úrazu došlo zachycením pracovním strojem, který žalobkyni následně [anonymizována čtyři slova] v oblasti předloktí, čímž došlo k [anonymizována dvě slova] distální části [anonymizováno] a [anonymizováno] Hospitalizace žalobkyně v tomto zdravotnickém zařízení trvala od [datum] do [datum], kdy žalobkyně byla v rámci provádění jednotlivých léčebných výkonů umístěna střídavě na oddělení traumatologie a plastické chirurgie a ve dnech 22. 4., 29. 4., 1. 5., 3. 5., 5. 5., 8. 5., 11. 5., 20. 5., 24. 5., 27. 5., 1. 6. a [datum] jí byly provedeny operační zákrok. Jednotlivé zákroky jsou popsány jako urgentní revaskularizační výkon s komplikovaným hojením, s odstupem mikrochirurgický přenos volného svalového laloku (m. rectus femoris) a déza zápěstí, opět komplikované hojení s nutností odstranění laloku a s dalším odstupem mikrochirurgický přenos dalšího svalového laloku (m. latissimus dorsi), dále již příznivý průběh, DE štěpy přes lalok a dimise do navazující ambulantní péče. Z navazujících ambulantních zpráv ze dne 16. 6., 18. 6., 21. 6., 28. 6., 8. 7., 22. 7. a [datum] vyplývá, že léčba vedla ke zhojení veškerých ran a k obnovení hrubého úchopu ruky, doporučena byla nadále intenzivní rehabilitace a ústavně rehabilitační léčba. Tuto léčbu žalobkyně absolvovala v období od [datum] do [datum] v [anonymizována dvě slova] [obec]. V propouštěcí zprávě z tohoto zařízení je konstatováno propuštění v kompenzovaném stavu bez známek akutních obtíží s doporučením pokračování v rehabilitaci alespoň ambulantní formou. Diagnostikováno je omezení hybnosti levé ruky a zápěstí. Podle posudku [stát. instituce] ze dne [datum] byl zdravotní stav žalobkyně po výše