§ 271a zákoník práce – Druhy náhrad
Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 271a ZP upravuje náhradu za ztrátu na výdělku, která náleží zaměstnanci v době, kdy je v pracovní neschopnosti z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, a to jako rozdíl mezi jeho průměrným výdělkem před úrazem/nemocí a součtem náhrady mzdy/platu/odměny z dohody a nemocenského. (§ 271a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Druhy náhrad
- Týká se: zaměstnanec
- Odkazuje na: § 192, § 194
- Judikatura: na § 271a odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Druhy náhrad – kdy máte nárok?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.
(1) Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.
(2) Náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže před vznikem této další škody příslušela zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 se zaměstnanci poskytne do výše částky, do které by mu příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdyby nebyl neschopen práce. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a nemocenské.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec, který je v pracovní neschopnosti kvůli pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání, má nárok na dorovnání svého příjmu.
- Tato náhrada se vypočítá tak, že se od průměrného výdělku před úrazem/nemocí odečte to, co zaměstnanec dostává jako náhradu mzdy/platu/odměny z dohody a nemocenské.
- Nárok na tuto náhradu trvá i v případě opakované pracovní neschopnosti, pokud je způsobena stejným pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
- Pokud zaměstnanci již před další pracovní neschopností náležela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, pak se náhrada v době další pracovní neschopnosti poskytne maximálně do výše této dřívější náhrady.
Na co si dát pozor
- Pro výpočet náhrady je klíčový průměrný výdělek před vznikem škody (úrazu/nemoci).
- Při opakované pracovní neschopnosti se průměrný výdělek posuzuje před vznikem této "další" škody.
- Je důležité rozlišovat mezi náhradou za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhradou po jejím skončení (upravenou v § 271b).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 271a
Jak soudy aplikují § 271a
Podle ustanovení § 271a odst. 1 zák. práce náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.
Zde zákon (srov. § 371 odst. 3 zák. práce) stanoví fikci, že za výdělek po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy (podle právní úpravy účinné od 1.10.2018 ovšem nikoli v její aktuální výši, nýbrž ve výši platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání - srov. § 271a odst. 3 zák. práce ve znění účinném od 1.10.2018).
Druhou otázkou je, zda tato zastřená peněžitá plnění je třeba zahrnout do průměrného výdělku zaměstnance podle § 351 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce"), a tedy i pro účely určení výše náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (§ 271a zákoníku práce), náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (§ 271b zákoníku práce) a odstupného příslušejícího vedlejšímu účastníkovi od stěžovatelky podle § 67 odst. 2 zákoníku práce.
Návody
Právní otázky
Související
§ 4 Druhy náhrad cestovních výdajů (Vyhláška Ministerstva vnitra o náhradách)§ 2 Druhy náhrad (Nařízení vlády o poskytování náhrad někt)§ 101 Druhy náhrad (Zákon o služebním poměru příslušníků bez)§ 2 Druhy náhrad (Nařízení vlády o poskytování náhrad někt)§ 106 Druhy náhrad poskytovaných po úmrtí příslušní (Zákon o služebním poměru příslušníků bez)