11 C 216/2021-27 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se banka zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného ceníku. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností, kdy došlo ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku, přistoupil původní věřitel dne [datum] k odstoupení od smlouvy. Žalovaný ani poté dluh neuhradil. Celková výše dluhu činí 3 570,51 Kč, který je tvořen neuhrazenou částkou po splatnosti. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise a souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě. Soud proto vyzval žalovaného zastoupeného opatrovníkem (vzhledem k jeho neznámému pobytu), aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Opatrovník žalovaného sdělil, že s projednání věci bez jednání nesouhlasí. 3. Soud má v dané věci z předložených listinných důkazů za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě se banka zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit poplatky dle platného ceníku, který byl spolu s produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami součástí smlouvy. Z výpisu z běžného účtu žalovaného je zřejmé, že žalovaný způsobil vznik nepovoleného debetního zůstatku, který včas neuhradil a proto dopisem ze dne [datum] banka od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 3 570,51 Kč. Žalovaný ani přes výzvy k zaplacení dluh neuhradil. Výši dluhu má soud za prokázanou i z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] [anonymizováno]. a společností [právnická osoba] Shodně je tato struktura dluhu uvedena i ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizováno]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Z podkladů předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný na zesplatněný dluh nic neuhradil. 4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena platná smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb, na jejímž základě zřídila banka žalovanému běžný účet. Žalovaný způsobil přečerpání do nepovoleného debetního zůstatku, který ve lhůtě neuhradil a nezaplatil ho žalobkyni ani přes opakované výzvy. Proto soud uložil povinnost k zaplacení žalovanému tímto rozsudkem. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Pokud opatrovník žalovaného namítl neplatnost smlouvy o poskytování bankovních služeb, když není prokázáno, že žalovaný rozumí česky a lze mít pochybnosti o tom, zda skutečně věděl, co podepisuje, k tomu soud pouze uvádí, že jde ze strany opatrovníka o pouhou domněnku, která není ničím podložená. Je však prokázáno, že peníze byly žalovanému poskytnuty a on je dosud nevrátil. Pokud by tedy byla smlouva ze shora uvedeného důvodu neplatná, byl by žalovaný nárok posuzován podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a stejně by mu tedy bylo vyhověno. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobce za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 14b odst. 1. a 4. vyhl. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 2 vyhl. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, to je celkem 1 489 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. 7. Podle položky 2 bod 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích doměřil soud žalovanému soudní poplatek dle položky 1 písm. a) sazebníku a uložil mu povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Táboře soudní poplatek ve výši 600 Kč.