11 C 50/2022-12 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti [právnická osoba] podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni shora uvedené částky s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytl žalované částku 100 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 63 511 Kč v 24 měsíčních splátkách ve výši 6 813 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas. Dlužná částka tak činila na jistině 66 330,46 Kč a na poplatku 36 399,54 Kč. Ke dni [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Do data postoupení uhradila žalovaná na svůj dluh celkem 63 000 Kč, po postoupení pohledávky dále neuhradila ničeho a nadále tedy dluží uvedené částky. Na předžalobní upomínku žalobkyně nijak nereagovala. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalované výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu, s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná neměla žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované v hotovosti částku 100 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnutou částku vrátit a zaplatit výše uvedený souhrnný poplatek v pravidelných měsíčních splátkách. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 15 231 Kč (úroková sazba byla sjednána ve výši 14 % ročně), odměna za zpracování ve výši 33 640 Kč a za administrativní činnost ve výši 14 640 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 63 000 Kč. Dosud tedy dluží žalobkyni výše uvedené částky, které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. Mimo to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k [datum] pohledávku za žalovanou na žalobkyni, když tato skutečnost jí byla oznámena dopisem. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 4. Právně soud věc posoudil podle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 a 2 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. Pohledávka pak byla postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. o. z. 5. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou platně sjednána smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované finanční prostředky, jejichž část žalovaná v souladu se smluvními ujednáními nevrátila. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnuté finanční prostředky žalovaná nesplnila ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, na niž byla pohledávka včetně všech práv a povinností platně postoupena, a proto jí tuto povinnost, pokud jde o úhradu zbytku dluhu, uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalované zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 15 660 Kč (1 úkon právní služby 5 220 Kč - § 7 bod 5. a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 3 477,60 Kč a soudní poplatek ve výši 4 110 Kč, to je celkem 24 147,60 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.