13 C 251/2021-71 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 32 653,64 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum] poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 23 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok splácet v 36 měsíčních splátkách po 1 305 Kč (včetně poplatku za pojištění činila měsíční splátka 1 488 Kč) splatných vždy k 9. dni každého kalendářního měsíce počínaje od února 2021 podle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Dle dalších tvrzení žalobkyně byl žalovaný v prodlení s úhradou splátky č. 1 splatné dne 9. 2. 2021, a to o více jak 65 dnů, proto k 15. 4. 2021 došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.4 úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 25 324,65 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění, žalobkyně uplatňuje i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Ke dni podání žaloby proto žalobkyně nárokuje zaplacení aktuální jistiny úvěru v celkové výši 25 324,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 17. 4. 2021 do zaplacení, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (bod 6.2 smlouvy), smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje od 17. 4. 2021 do 29. 11. 2021 ve výši 5 747,64 Kč. Dále žalobkyně požaduje i úrok z úvěru ve výši 53,15 % ročně z částky 23 000 Kč od 17. 4. 2021 do 10. 5. 2021 ve výši 786,96 Kč a dále 8,25 % ročně z částky 23 000 Kč od 11. 5. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne za dobu od 17. 4. 2021 částky 56 376 Kč. 2. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, předvolání bylo žalovanému zasláno na adresu trvalého pobytu, doručeno bylo dne 1. 4. 2022. Soud proto rozhodoval bez osobní přítomnosti žalovaného, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudného řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Smlouvou o úvěru ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), přílohou č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a dodatkem č. 1, oznámením věřitele o schválení úvěru [číslo] včetně splátkového kalendáře, informacemi o pojištění, přihláškou do pojištění, předsmluvním formulářem, prohlášením a kartou klienta, dokladem o vyplacení úvěru dne [datum], oznámením ze dne [datum] včetně dodejky, výzvou k zaplacení ze dne [datum], výzvou ze dne [datum], výpisem z registru SOLUS, hodnocením klienta, přehledem osobních dat žalovaného, výpisem z osobního účtu, předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře, před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy dne [datum] žalobkyně poukázala na úvěrový účet žalovaného částku 23 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku a sjednaný úrok splácet ve 36 měsíčních splátkách 1 488 Kč (včetně poplatku za pojištění), splatných vždy k 9. dni každého kalendářního měsíce počínaje od února 2021. Celková částka, kterou má žalovaný zaplatit byla smluvně stanovena na 46 980 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 54,21 %, úroková sazba byla dohodnuta jako pevná po celou dobu splácení úvěru a je vyjádřena jako roční nominální úroková sazba (žalobkyně v žalobě požaduje úrok ve výši 53,15 % ročně). Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr byla stanovena ve výši 69,93 %, v oznámení o schválení úvěru je uvedena částka RPSN ve výši 61,31 %. V čl. 2 smlouvy se smluvní strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dohodnuto také bylo, že věřitel je oprávněn požadovat na úrocích částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient (žalovaný) zaplatit, uvedené v části A smlouvy ve výši 56 376 Kč. Podle bodu 6.1 smlouvy pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé další splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Ke dni podání žaloby neuhradil žalovaný žádnou splátku. Podle bodu 6.3 písm. b) smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tj. k tomuto dni se stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 části B smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Z výzev k zaplacení vyplývá, že žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dlužných splátek a také nákladů vzniklých z prodlení žalovaného. Na základě těchto výzev žalovaný žádné dlužné částky neuhradil, proto žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru k 17. 4. 2021. Předžalobní výzvou ze dne 10. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkové závěry. Smlouva uzavřená účastníky žalovaného zavazuje vrátit žalobkyni částku 46 980 Kč, a to proti poskytnutému úvěru 23 000 Kč. Roční úroková míra byla sjednána ve výši 54,21 %, procentní sazba nákladů na úvěr byla stanovena na 61,31 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky z úvěru uhradit v dohodnutých 36 měsíčních splátkách po 1 488 Kč počínaje od února 2021. Žalovaný splátky úvěru nehradil včas a řádně, ocitl se v prodlení se splácením, proto mu žalobkyně zaslala oznámení o zesplatnění úvěru k 17. 4. 2021. Ve smlouvě byly ve prospěch žalobkyně sjednány sankce při prodlení dlužníka, ty uplatnila žalobkyně žalobou, tj. mimo aktuální jistiny úvěru v celkové výši 25 324,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 17. 4. 2021 do zaplacení požaduje zaplatit i smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (bod 6.2 smlouvy), smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje od 17. 4. 2021 do 29. 11. 2021 ve výši 5 747,64 Kč. 5. Soud při každém svém rozhodování zkoumá, zda právo, jemuž se má dostat ochrany, je v souladu se zákonem a ústavním pořádkem. Při posuzování závazků z úvěrových smluv tak musí mimo jiné zvažovat, zda přiznání úroků (a dalších částek, které mají být v souvislosti s úvěrem hrazeny) ve výši, v jaké je žalobce požaduje, je v souladu s ujednáním účastníků a s dobrými mravy. Dle § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je soud povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, jež mohou vést k rozporu s dobrými mravy či rozporu se zákonem. Pokud dospěje k závěru, že tomu tak není, musí z tohoto zjištění vyvodit odpovídající závěry. 6. S ohledem na shora uvedené lze odkázat na již ustálenou judikaturu, a to zejména rozhodnutí rozhodnutí Ústavní soudu ČR (dále jen NS ČR), který v nálezu sp. zn. I. ÚS 199/11 nebo III. ÚS 562/12 dovodil, že ustanovení smlouvy,„ která jsou formulářově předtištěna, neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci“, …„ postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění bianko směnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednot