13 C 276/2021-69 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 110 288 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně na základě úvěrové smlouvy ze dne [datum] poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 87 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok splácet v 30 měsíčních splátkách po 6 171 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje od července 2017, a to dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Dle dalších tvrzení žalobkyně byl žalovaný v prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné dne [datum], a to o více jak 65 dnů, proto k [datum] došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru. Podle bodu 6.4 úvěrové smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 99 878 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil novou jistinu úvěru v den zesplatnění, žalobkyně uplatnila i smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Ke dni podání žaloby proto žalobkyně nárokuje zaplacení aktuální jistiny úvěru v celkové výši 66 388,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (bod 6.2 smlouvy), smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje od [datum] do [datum] ve výši 42 502 Kč. Dále žalobkyně požaduje i úrok z úvěru ve výši 69,34 % ročně maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne 222 156 Kč. 2. K jednání nařízenému na den [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil. Předvolání bylo žalovanému zasláno na adresu trvalého pobytu, žalovanému bylo doručeno dne [datum]. Soud proto rozhodoval bez osobní přítomnosti žalovaného, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudného řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Smlouvou o úvěru ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), oznámením věřitele o schválení úvěru [číslo] včetně splátkového kalendáře, předsmluvním formulářem, prohlášením a kartou klienta, dokladem o vyplacení úvěru dne [datum], oznámením ze dne [datum] včetně dodejky, výzvou k zaplacení ze dne [datum], výzvou ze dne [datum], výpisem z registru [příjmení], potvrzením zaměstnavatele a změnou pracovní smlouvy, hodnocením klienta, vyjádřením znalce k problematice úročení a předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře. Před poskytnutím úvěru ověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy dne [datum] žalobkyně poukázala na úvěrový účet žalovaného částku 87 000 Kč. Dle smluvních ujednání úvěrové smlouvy ze dne [datum] se žalovaný zavázal poskytnutou částku a sjednaný úrok splácet ve 30 měsíčních splátkách po 6 171 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje od července 2017. Celková částka, kterou má žalovaný zaplatit byla smluvně stanovena na 185 130 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 96,22 %, úroková sazba byla dohodnuta jako pevná po celou dobu splácení úvěru. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů (RPSN) na úvěr byla stanovena 96,21 % (v oznámení o schválení úvěru stanovena na 96,48 %). V čl. 2 smlouvy se smluvní strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Dohodnuto také bylo, že věřitel je oprávněn požadovat na úrocích částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou má klient (žalovaná) zaplatit, uvedené v části A smlouvy. Podle bodu 6.1 smlouvy pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé další splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný 35 489,43 Kč, dále již nebyla uhrazena žádná částka. Podle bodu 6.3 písm. b) smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tj. k tomuto dni se stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 části B smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději do dne zesplatnění. Z výzev k zaplacení vyplývá, že žalovaný byl opakovaně vyzván k úhradě dlužných splátek a také nákladů vzniklých z prodlení žalovaného. Na základě těchto výzev žalovaný žádné dlužné částky neuhradil, proto žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru k [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkové závěry. Smlouva uzavřená mezi účastníky dne [datum] zavazuje žalovaného vrátit žalobkyni částku 185 130 Kč, a to proti poskytnutému úvěru 87 000 Kč. Roční úroková míra byla sjednána na 96,22 %, procentní sazba nákladů na úvěr byla stanovena ve výši 96,48 % ročně. Žalovaný se úvěr zavázal spolu s úroky z úvěru uhradit v dohodnutých 30 měsíčních splátkách po 6 171 Kč počínaje od července 2017. Žalovaný splátky úvěru nehradil včas a řádně, ocitl se v prodlení se splácením, proto mu žalobkyně zaslala oznámení o zesplatnění úvěru k [datum]. Ve smlouvě byly ve prospěch žalobkyně sjednány sankce při prodlení dlužníka, ty uplatnila žalobkyně žalobou, tj. mimo aktuální jistiny úvěru v celkové výši 99 878 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení požaduje zaplatit i smluvní pokutu dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč (bod 6.2 smlouvy), smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou ve výši 42 502 Kč. 5. Soud při každém svém rozhodování zkoumá, zda právo, jemuž se má dostat ochrany, je v souladu se zákonem a ústavním pořádkem. Při posuzování závazků z úvěrových smluv tak musí mimo jiné zvažovat, zda přiznání úroků (a dalších částek, které mají být v souvislosti s úvěrem hrazeny) ve výši, v jaké je žalobce požaduje, je v souladu s ujednáním účastníků a s dobrými mravy. Dle § 588 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je soud povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, jež mohou vést k rozporu s dobrými mravy či rozporu se zákonem. Pokud dospěje k závěru, že tomu tak není, musí z tohoto zjištění vyvodit odpovídající závěry. 6. S ohledem na shora uvedené lze odkázat na rozhodnutí Ústavního soudu ČR, který v nálezu sp. zn. I. ÚS 199/11 nebo III. ÚS 562/12 dovodil, že ustanovení smlouvy,„ která jsou formulářově předtištěna, neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci“, …„ postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění bianko směnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy“, takže by„ k ochraně takových věřitelů neměla být poskytována soudní ochrana, a to ani v exekučním řízení, neboť ochrana takto nabytých práv stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému“. Obdobně Ústavní soud v nálezu s