8 C 17/2022-105 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím, neboť mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování právní služby, podle které vyúčtovala žalovanému poskytnuté právní služby v celkové výši 70 353,03 Kč se splatností dne [datum] fakturou [číslo] ze dne [datum]. Téhož dne [datum] žalobkyně započítala oproti tomuto svému nároku vzájemnou pohledávku žalovaného z titulu nároku na vydání prostředků obdržených na náhradu nákladů řízení ve výši 41 371,10 Kč. Z výše uvedené faktury proto zbývá neuhrazená částka 28 981,93 Kč. [jméno] však žalovaný neuhradil ani přes opakované urgence a předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k věci nejprve vyjádřil tak, že právní služby mu byly vyúčtovány ve výši celkem 100 885 Kč, na úhradu faktur žalovaný, resp. jeho [právnická osoba] s.r.o., uhradila celkem 102 702 Kč a dále ještě částku 34 000 Kč. Je proto přesvědčen, že veškeré finanční nároky žalobkyně jsou vyrovnány, a proto navrhl zamítnutí žaloby (číslo listu, dále jen„ čl.“, 29). Po vyjádření žalobkyně, že vůči žalovanému byla vystavena jediná faktura, a to [číslo] která je předmětem řízení, a je zcela irelevantní, pokud se žalovaný dovolává úhrad plněními, která se žalovaného vůbec netýkala (čl. 33), žalovaný doplnil, že žalobkyně nesprávně účtovala rozsah služeb (čl. 39). Podle jeho tvrzení se nejednalo o 47,30 hodin právní pomoci, ale ve skutečnosti o 39,1 hodin, a za promeškaný čas mělo být účtováno toliko 14 půlhodin a nikoli 26 půlhodin. Celkově tedy mělo být žalobkyní žalovanému vyúčtováno 48 956,60 Kč. Žalovaný uznává zápočet ze strany žalobkyně ve výši 41 371 Kč, dluh na straně žalovaného by měl tedy činit 7 000 Kč a tuto částku je žalovaný ochoten uhradit (tamtéž). Ve lhůtě, kterou soud účastníkům poskytl ve smyslu § 114c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), při přípravném jednání, pak ještě žalovaný doplnil podáním ze dne [datum], vůči jakým konkrétním úkonům z vyúčtování žalobkyně vznáší námitky nesprávnosti vyúčtování. Zopakoval, že promeškaný čas neměl být účtován za 26 půlhodin, ale pouze za 14 půlhodin, a odměna by měla náležet pouze za 39,1 hodiny (čl. 78-82). 3. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Podle § 2438 odst. 1, 2 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 4. V dané věci bylo mezi účastníky nesporné, že mezi nimi došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o poskytování právní služby (čl. 6-9) a že žalobkyně žalovanému skutečně poskytovala úkony, které jsou uvedeny v příloze faktury [číslo] (čl. 13-14). [příjmení] byl až do nařízeného jednání rozsah těchto služeb, tedy jakou dobu činil u 3 položek promeškaný čas (dne [datum], dne [datum], dne [datum]) a jakou dobu trvala u 10 položek právní pomoc (dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum]). Dále vznesl žalovaný pochybnosti o správnosti vyúčtování paušálního poplatku za administrativní činnost dne [datum], tedy celkem bylo sporných 14 položek vyúčtování. U jednání dne [datum], při kterém byla současně vyslýchána svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] a provedeny listinné důkazy, žalovaný jako správné odsouhlasil veškeré výše uvedené položky, které předtím označoval za sporné, vyjma položky příprava návrhu na osvobození od soudního poplatku a dokončení návrhu na osvobození od soudních poplatků (dne [datum] a dne [datum]). Tato činnost byla žalobkyní účtována za hodinu a třicet minut, avšak žalovaný uváděl, že podle jeho názoru by na tento úkon stačilo tři čtvrtě hodiny. 5. Z výslechu svědkyně [titul]. [příjmení] má soud za prokázané, že tato každý den po skončení pracovní doby v pět hodin zadávala do počítačového systému rozsah práce, který učinila a též související promeškaný čas (čl. 95). Pracovní výkazy tedy nevytvářela zpětně až při vyúčtování, kdy by musela dohledávat a vzpomínat, kdy a jakou službu a v jakém rozsahu pro žalovaného vykonala, ale ihned téhož dne, kdy jí vykonala. To, že žalobkyně pro žalovaného zpracovávala návrh na osvobození od soudních poplatků, bylo nesporné. Listiny o této skutečnosti jsou založeny v přílohovém spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. [spisová značka] na čl. 35 – 51 a byly provedeny jako důkaz. Je z nich zřejmé, že žalobkyně se musela nejprve seznámit s podklady předloženými žalovaným a předběžně posoudit, zda by vůbec mohla být žádost o osvobození od soudních poplatků úspěšná, dále žádost sepsat – tato má rozsah tří číslovaných stran a vše zkompletovat a odeslat k soudu. Svědkyně [titul]. [příjmení] k těmto svým úkonům vypověděla, že za tři čtvrtě hodiny nebylo toto vše možné (čl. 96). Z výše uvedeného přílohového spisu má soud za prokázané, že uvedené úkony skutečně nebyly činěny jen v jeden den, neboť toto vyplývá z rozdílných dat sepisu návrhu - dne [datum] (čl. 35 přílohového spisu) a jeho odeslání soudu - dne [datum] (čl. 37 přílohového spisu). Kromě toho žalobkyně ještě zasílala další podklady potřebné pro osvobození od soudních poplatků dne [datum] (čl. 40 přílohového spisu) spolu s vyplněným formulářem žádosti o osvobozeních od soudních poplatků a jak plyne ze seznamu provedených činností, který je přílohou sporné faktury, za tento úkon ani žádná odměna žalovanému účtována nebyla. Na tomto místě je vhodné uvést, že takovýchto úkonů, které byly ze strany žalobkyně vůči žalovanému vynaloženy v jeho zájmu, avšak žalovanému za ně nebyla účtována žádná cena, bylo dle přílohy k faktuře [číslo] více než deset (dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dva rozdílné úkony dne [datum]). 6. Vzhledem k tomu, že v průběhu jednání dne [datum] sám žalovaný zcela odsouhlasil jak rozsah promeškaného času, tak i rozsah všech ostatních jednotlivých úkonů žalobkyně vynaložených v jeho prospěch, a s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně žalovanému neúčtovala celou řadu dalších úkonů, lze učinit závěr, že vyúčtování rozsahu služeb žalobkyní žalovanému nebylo nadsazené, ale naopak při vyúčtování výdajů a provedených činností žalobkyně projevila vstřícnost vůči žalovanému, když celá řada úkonů učiněných žalobkyní k obstarání záležitostí žalovaného tomuto ani účtována nebyla. Tato vstřícnost se ostatně dále projevila i v podmíněném poskytnutí slevy ve výši 30 % při včasné úhradě faktury, což však žalovaný nevyužil. Hodnověrnost vyúčtování podstatně zvyšuje to, že veškeré úkony žalobkyně byly evidovány vždy týž den, kdy byly učiněny, a to v tom rozsahu, jak byly vynaloženy, jak o tom svědkyně [titul]. [příjmení] výslovně vypověděla pod sankcí [anonymizováno] stíhání. Svědkyně navíc uvedla, že ještě než bylo předmětné vyúčtování zasláno žalovanému, jeho správnost v evidenčním systému zkontrolovala (čl. 95). Výpověď svědkyně působila na soud věrohodně, bylo zcela zřejmé, že vypovídá o skutečnostech, které jsou jí dobře známé z výkonu její pracovní činnosti, tedy že nejde o nějaká naučená vyjádření. I podle názoru soudu, seznámení se žalobkyně s majetkovými poměry žalovaného a s listinami, které je měly osvědčit a byly posléze předloženy soudu spolu s čestným prohlášením žalovaného, jakož i zpracování návrhu žalobkyní ve výše uvedeném rozsahu, v němž žalobkyně vycházela z konkrétních skutkových okolností rozhodných pro přiznání osvobození od soudních poplatků a kompletace návrhu, muselo ve svém souhrnu logicky přesahovat dobu tři čtvrtě hodiny, jak jí tvrdí žalovaný. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospívá k závěru, že sporný úkon přípravy návrhu na osvobození od soudního poplatku a jeho dokončení trval právě takovou dobu, která byla vyúčtována žalobkyní, tedy jeden a půl hodiny. Žalovaný při jednání dne [datum] učinil nesporným rozsah ostatních vynaložených výdajů a činností, a tedy důvodnost nároku žalobkyně, který dříve rozporoval, a proto není třeba, aby se soud vyjadřoval k jejich prokázání; i přesto má soud za vhodné zcela nad rámec odůvodnění dodat, že i podle názoru soudu jejich rozsah důvodně odpovídal složitosti práce vykonané žalobkyní pro žalovaného, jak vyplynula při provádění dokazování, a tato důvodnost se obdobně týká i žalobkyní uplatněného nároku na promeškaný čas na cestách a na paušální poplatek dle čl. IV odst. 4 smlouvy. 7. Další argumentací žalovaného bylo, že nárok žalobkyně byl již pokryt složeným