9 C 227/2021-35 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byl nahrazen projev vůle žalovaných uzavřít s ní smlouvu o zřízení věcného břemena. Uvedla, že mezi účastníky došlo dne 15. 6. 2018 k uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemena. V této smlouvě se dohodli, že nejpozději do 12 měsíců od dokončení, respektive převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem,, [obec] u [obec], rekonstrukce NN“ uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemena. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby [číslo] ze dne 2. 12. 2019. Následně žalobkyně opakovaně žalované vyzývala ke splnění jejich závazků, tedy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, žalovaní však nereagovali a proto nezbylo než podat žalobu u soudu. 2. Soud žalované vyzval, aby se k žalobnímu návrhu vyjádřili. Žádný z nich však nereagoval, proto bylo ve věci nařízeno jednání. 3. Smlouvu [číslo] ze dne 8. 6. 2018, respektive 15. 6. 2018 žalobkyně prokázala, že účastníci sjednali závazek smluvních stran nejpozději do 12 měsíců od dokončení – respektive převzetí dokončené stavby, uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemena. Věcné břemeno má být svou povahou osobní služebností energetického vedení, zřízenou ve prospěch budoucího oprávněného jako provozovatelé distribuční soustavy. Věcné břemeno bude zahrnovat též právo budoucího oprávněného zřídit, provozovat, opravovat a udržovat distribuční soustavu. Současně bude zahrnovat právo provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění. Budoucí oprávněná se zavázala na své náklady zajistit vyhotovení geometrického plánu, v němž bude průběh věcného břemena vymezen. Současně se zavázala před uplynutím lhůty 12 měsíců budoucího povinného k uzavření smlouvy a v rámci výzvy mu předložit i návrh konečné smlouvy na zřízení věcného břemena. Výzva k uzavření smlouvy měla být odeslána jeden měsíc před uplynutím lhůty. 4. Zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby [číslo] ze dne 2. 12. 2019 a čestným prohlášením mandatáře – geodetická kancelář – Ing. [jméno] [příjmení] prokázala žalobkyně, že žalovaným byla zaslána smlouva k podpisu, na nemovitosti však vázne exekuce. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2021 potom plyne, že žalovaní byli ke splnění povinnosti vyzýváni, nikterak však na ni nereagovali. 5. Po provedeném dokazování považoval soud skutkový stav za dostatečně prokázaný. Je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene, podmínky, které musely být splněny pro podpis smlouvy, splněny byly a i přes výzvu žalobce k uzavření smlouvy nedošlo. 6. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku uzavřít smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1776 o. z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít smlouvu ve smyslu § 1788 odst. 1 o.s.ř. zaniká. Jak je uvedeno shora, účastníci se dohodli smlouvou o smlouvě budoucí uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene, jejíž obsah přesně ujednali, nejpozději do 12 měsíců od ukončení – převzetí stavby budoucí oprávněnou od jejího zhotovitele. K převzetí stavby došlo dle zápisu o předání a převzetí stavby dne 2. 12. 2019, dne 8. 10. 2020, dne 15. 2. 2021 a dne 25. 3. 2021 byli žalovaní vyzýváni k uzavření smlouvy, ovšem bezvýsledně. Následně byli vyzváni předžalobní upomínkou a poté nezbylo než podat žalobu u soudu. Soud vzhledem ke splnění všech zákonných předpokladů žalobě vyhověl. Pro úplnost je třeba doplnit, že vyhovění žalobě nebránila ani skutečnost, že nemovitost žalovaných je postižena exekucemi. Zákaz dispozice s nemovitostí zakotvených v ustanovení § 335b) o.s.ř., stejně jako generální inhibitorium zakotvené v § 44 a) odst. 1 exekučního řádu se týkají aktivního jednání dlužníka. Případné uzavření smlouvy by navíc bylo stiženo pouze námitkou relativní neplatnosti, pokud by nebylo napadeno, účinky,by zůstaly zachovány. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyně soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši s tím, že náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5.000 Kč, který jsou žalovaní povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně.