9 C 262/2021-27 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce společnosti [právnická osoba], podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni shora uvedené částku s příslušenstvím. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 11. 2. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 600 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 360 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když poslední uhradila dne 17. 5. 2019. Dlužná částka tak činila na jistině 12 000 Kč a na poplatku 6 360 Kč. Ke dni 15. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Do data postoupení uhradila žalovaná na svůj dluh celkem 3 240 Kč, po postoupení pohledávek dále neuhradila ničeho a nadále tedy dluží uvedené částky. Právní předchůdce žalobkyně dále s žalovanou uzavřel dne 23. 11. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalované částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 940359 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 249 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, když poslední uhradila dne 17. 5. 2019. Dlužná částka tak činila na jistině 7 451,60 Kč a na poplatku 2 488,40 Kč. Ke dni 15. 1. 2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Do data postoupení uhradila žalovaná na svůj dluh celkem 5 000 Kč, po postoupení pohledávek dále neuhradila ničeho a nadále tedy dluží uvedené částky. Na předžalobní upomínky žalobkyně nijak nereagovala. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalované výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu, s tím, že ji poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná neměla žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, zejména ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 2. 2019 ve spojení s kartou zákazníka, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uvedeného dne uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované v hotovosti částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 600 Kč, to vše v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 360 Kč. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 2 400 Kč, přičemž úroková sazba byla sjednána ve výši 19,03 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalovaná uhradila částku 3 240 Kč, tj. 9 splátek. Dosud tedy dluží žalobkyni na jistině částku 12 000 Kč, na poplatku za administrativní činnost částku 2 280 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 4 080 Kč, které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. [příjmení] to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 11. 2018 ve spojení s kartou zákazníka má soud dále za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uvedeného dne uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované v hotovosti částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 940 Kč, to vše v hotovosti v 60 týdenních splátkách ve výši 249 Kč. Součástí souhrnného poplatku byl kapitalizovaný úrok ve výši 1 600 Kč, přičemž úroková sazba byla sjednána ve výši 19,12 % ročně, odměna za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatek za asistenční služby ve výši 540 Kč. Žalovaná uhradila částku 5 000 Kč, tj. 20 splátek. Dosud tedy dluží žalobkyni na jistině částku 7 451,60 Kč, na poplatku za administrativní činnost částku 2 280 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 4 080 Kč a na poplatku za asistenční služby částku 359,28 Kč, které žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. [příjmení] to požaduje úhradu kapitalizovaného i pokračujícího smluvního úroku a úroků z prodlení. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k témuž dni pohledávky za žalovanou na žalobkyni, když tato skutečnost jí byla oznámena dopisem ze dne 15. 1. 2021. Dlužné částky žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní upomínky ze dne 13. 5. 2021. 4. Právně soud věc posoudil v souladu s § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1802 a násl. o. z. pak byl posouzen nárok na úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. 5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Podle této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěry ve výši 12 000 Kč a ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splatit v pravidelných týdenních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpané úvěry vždy v souladu s konkrétní uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila. Porušila tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud jí proto uložil platební povinnost uhradit dlužné částky žalobkyni, na kterou byla pohledávka řádně postoupena, tímto rozsudkem. Současně uložil žalované zaplatit žalobkyni úrok 19,03 % a 19,12 % ročně sjednaný mezi stranami smlouvy a úroky z prodlení, které požaduje po právu po žalované podle § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 900 Kč (1 úkon právní služby 300 Kč - § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 1 132 Kč, to je celkem 2 584 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.