9 C 273/2022-38 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně požadovala na žalované zaplacení částky 24 384 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že žalovaná uzavřela dne 26. 11. 2019 se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž se společnost zavázala poskytnout žalované úvěr a žalovaná se zavázala tento úvěr řádně splácet ve splátkách určených ve smlouvě. Žalovaná však na pohledávku uhradila celkem částku 1 140 Kč, jinak své povinnosti neplnila. Věřitel následně postoupil pohledávku žalobci. Společně s oznámením o postoupení pohledávky byla žalované zaslána výzva k okamžitému splacení dluhu. Dlužná částka však dosud uhrazena nebyla a žalobce požadoval zaplacení jistiny ve výši 9 471,46 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a správu úvěru ve výši 7 412,54 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 604,34 Kč a konečně sankčních poplatků ve výši 2 500 Kč. 2. Soud vydal ve věci platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit. Platební rozkaz byl proto usnesením zdejšího soudu ze dne 19. září 2022 čj. EPR [číslo] 2022 zrušen. 3. Podle § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva a účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neměli žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 25. 11. 2019, smlouvou ze dne 26. 11. 2019, standardní informací o spotřebitelském úvěru, výzvou k okamžitém splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022, předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022 a postupní smlouvou ze dne 28. 1. 2022 považuje soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 10 000 Kč, tato částka byla poskytnuta hotovostním způsobem, což žalovaná svým podpisem smlouvy potvrdila. Žalovaná na pohledávku uhradila celkem částku 1 140 Kč. Současně bylo prokázáno, že žalovaná byla o zaplacení částky upomínána, byla vyrozuměna o postoupení pohledávky žalobci. Prokázáno je rovněž to, že zápůjční úroková sazba představovala 56 % ročně, roční procentní sazba nákladů činila 263,12 % ročně. 5. Soud musí při každém svém rozhodování zkoumat, zda právo, jemuž se má dostat ochrany, je v souladu se zákonem a ústavním pořádkem. Jak plyne z dikce ust. § 588 odst. 1 o. z., je povinen i bez návrhu přihlížet k okolnostem, jež mohou vést k rozporu s dobrými mravy či k rozporu se zákonem. V soudní praxi se přitom již mnoho let řeší soulad smluv o spotřebitelských úvěrech, které neposkytují bankovní instituce. Doposud se tato problematika posuzovala především v exekučním řízení, tím spíše ovšem závěry vyšších soudů musí dopadat i na řízení nalézací. Exekuční řízení je z principu určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoli pro nalézání práva. Proto je vhodné a účelné, aby se posouzení platnosti spotřebitelských smluv o úvěru přesunulo do řízení nalézacího, v němž je vydáváno meritorní rozhodnutí, a jenž je svou podstatou určeno k tomu, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotné práva. 6. Ústavní soud již v nálezech sp. zn. I. ÚS 199/11 nebo III. ÚS 562/12 dovodil, že ustanovení smlouvy, která jsou formulářově předtištěna, neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci. [příjmení], kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění bianco směnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45% z dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená jednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor z dobrými mravy. Ústavní soud například ve svém nálezu III. ÚS 4084/12 dospěl k závěru, že úvěrová smlouva s úrokem 79% ročně a RPSN 115,32% ročně naplňuje svým obsahem kritéria zjevné nespravedlnosti. Obdobně dovodil i Nejvyšší soud, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou v rozporu s dobrými mravy (rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a další). V nalézacím řízení je tedy nezbytné posuzovat platnost spotřebitelských smluv, aby v něm byly posouzeny všechny relevantní aspekty hmotného práva. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 8. V posuzované věci, jak bylo uvedeno shora, byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně téměř dvojnásobek, a to při týdenních splátkách ve výši 377 Kč, tedy 1 508 Kč měsíčně. RPSN pak u této smlouvy činí 263,12 % Vedle úroků ve výši 3 103 Kč měla žalovaná zaplatit částku za zpracování úvěru a další uvedené služby ve výši 4 891 Kč. Není zřejmé, co poplatek za zpracování úvěru konkrétně představuje. Jeví se spíše pravděpodobné, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku, který představuje právě tu přidanou hodnotu – zisk, který z tohoto smluvního vztahu věřitel má. Podstatné je, že při této struktuře základních smluvních ujednání se roční procentní sazba nákladů dostává přes 250%. Tato položka přitom vyjadřuje právě to, na kolik nákladné je pro dlužníka zatížení v rámci daného smluvního vztahu, protože nezahrnuje jenom některý z dílčích závazků, ale veškeré výdaje, které musí dlužník ve prospěch věřitele v konečném výsledku zaplatit. To vše zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, který se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nemění nic skutečnost, že žalovaná smlouvu v podobě shora uvedené podepsala. Jak je uvedeno shora, zákon předpokládá, že jakákoli smlouva musí být podrobována přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost. Vedle toho je nutno vzít v úvahu i charakter smluvního vztahu, jehož právní rámec je vytvořen jednou smluvní stranou předem bez reálné možnosti změny textu ze strany druhé. Proto soud dospěl k závěru, že smlouva je ve smyslu § 588 o. z. absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Tuto neplatnost je nutno dovozovat k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy celek a nelze předpokládat, že při absenci ujednání o částce za zpracování či za administrativní činnost by byla smlouva ze strany věřitele uzavřena. Nároky stran je potom třeba posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky na základě právního vztahu, který byl shledán neplatným. Proto je podle pravidel bezdůvodného obohacení na místě, aby každá ze stran vydala druhé straně to, co na základě neplatné smlouvy získala. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku 10 000 Kč, uhrazeno jí bylo 1 140 Kč. Žalobci tak náleží částka 8 860 Kč spolu s úrokem z prodlení jsoucím v zákonné výši od 18. 2022, tedy ode dne následujícího po uplynutí žalobkyní stanovení lhůty k plnění. Ve zbytku bylo namístě žalobu zamítnout. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nenáleží. Žalovaná byla úspěšná ve větším rozsahu, náklady řízení však nepožadovala.