9 C 68/2022-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne 10. 1. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč následně navýšenou na 4 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 9. 2. 2020. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu, náhradu za upomínání a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 9. 11. 2021 žalovaný nijak nereagoval a dlužnou částku neuhradil. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal žalovanému výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v podaném návrhu, s tím, že jej poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neměl žádných námitek, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím zprostředkovatele [právnická osoba] dne 10. 1. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Úvěr ve výši 3 000 Kč mu byl poskytnut v den podpisu smlouvy v hotovosti. Na základě dodatku ke smlouvě ze dne 15. 1. 2020 byla jistina úvěru navýšena na 4 500 Kč. Úvěr byl splatný dne 9. 2. 2020. Žalovaný se zavázal do sjednaného data vrátit poskytnutou částku 4 500 Kč. Smluvně si strany sjednaly pro případ prodlení i povinnost žalovaného uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně smluvní pokutu kapitalizovala za období od 10. 2. 2020 do 10. 5. 2020 částkou 2 049 Kč, s přihlédnutím k § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s přílohami a potvrzením o zaplacení za postoupené pohledávky. Ke dni postoupení činil celkový dluh žalovaného částku 6 699 Kč, kterou tvoří nesplacená jistina ve výši 4 500 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 049 Kč a náhrada nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně následně žalovaného vyzývala k úhradě, s čím jsou spojené náklady v celkové výši 434 Kč. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani na základě předžalobní upomínky ze dne 9. 11. 2021. 4. Právně soud věc posoudil nikoliv jako úvěr podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), když nezbytnou součástí smlouvy o úvěru je ujednání o úrocích, ale podle ust. § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 a 2 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Podle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ustanovení ust. § 1751 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky jistiny, smluvní pokuty, náhrady za upomínání a nákladů mimosoudního vymáhání a úroku z prodlení uplatněného podle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, byla přiznána náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení v dané věci představují odměnu právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní služby v částce 600 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.), paušální náhradu hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to je 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21 % DPH ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč, to je celkem 1 489 Kč. Platební místo pro náhradu nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 7. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno ve zkrácené formě v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.