11 C 187/2023-13 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 16 900 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 493 Kč do 8. 6. 2022. Žalovaný však svou povinnost nesplnil a dlužnou částku žalobkyni neuhradil, nereagoval ani na předžalobní výzvu ze dne 3. 4. 2023. V souladu se smlouvou dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutu. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen o.s.ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu. Na základě listin předložených žalobkyní soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] uzavřena smlouva zápůjčce. Dne [datum] žalobkyně poskytla žalovanému na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 16 900 Kč a žalovaný se zavázal uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 493 Kč, a to do 8. 6. 2022. Protože žalovaný nedodržel svůj závazek ze smlouvy, byly mu žalobkyní opakovaně zasílány upomínky. Smluvně byl sjednán i poplatek za tyto upomínky ve výši 500 Kč za každou zaslanou upomínku. Žalobkyně zaslala žalovanému pět upomínek, a to ve dnech 15. 6. 2022, 22. 6. 2022, 29. 6. 2022, 8. 7. 2022 a 23. 7. 2022. V čl. II odst. 2.3 smlouvy si pak strany sjednaly smluvní pokutu v případě prodlení dlužníka s plněním jeho závazků ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně kapitalizovala smluvní pokutu v částce 5 391 Kč, a to za období od 9. 6. 2022 do 24. 4. 2023. Předžalobní výzvou ze dne 3. 4. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné pohledávky. Právně soud věc posoudil podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ustanovení § 1751 téhož zákona lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2049 občanského zákoníku zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované jistiny a poplatku za sjednání smlouvy, tak i co do požadovaných nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které žalobkyně požadovala ve výši 2 500 Kč, smluvní pokuty a úroku z prodlení uplatněného podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 112 Kč, dále nákladů za právní zastoupení advokátkou účtované v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. v platném znění dle § 14b) za 3 úkony právní služby po 300 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč Celkem byly žalobkyni přiznány náklady řízení ve výši 2 312 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.