11 C 54/2023-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala na žalovaném, který je její manželem, výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně, a to zpětně od května 2022. Žalobu odůvodnila tím, že je ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici ve [obec], kde pobírá pouze sociální příspěvek 100 Kč měsíčně, což nestačí na úhradu jejích potřeb. Manžel sliboval, že ji ve výkonu trestu bude finančně podporovat, což činil do dubna 2022, kdy jí naposledy poslal 1 000 Kč. Od té doby jí peníze neposílá, ač ho o to několikrát žádala. Stejně tak jí nezaslal oddací list, který potřebuje k vyřízení starobního důchodu. Má za to, že manžel jako zedník vydělává dost peněz na to, aby ji mohl podporovat, když jako manželka má právo na stejnou životní úroveň jako má on. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Není pravda, že by vydělával spoustu peněz, jak tvrdí žalobkyně. Je po [anonymizována dvě slova], nemůže vykonávat těžké zednické práce. Chodí pouze několikrát do měsíce brigádně na stavbu uklízet a příjem má maximálně okolo 3 000 Kč měsíčně. Splácí 1 000 Kč měsíčně dluh na výživném pro syna, bydlí v pronajatém bytě. Nájem doplácí úřad práce. 3. Výslechem žalobkyně bylo zjištěno, že ve výkonu trestu odnětí svobody dostává sociální příspěvek 100 Kč měsíčně, který může použít na nákup běžných potřeb. Žádný jiný příjem nemá. Problémem je to, že si nemůže vyřídit starobní důchod, na který ji vznikl nárok, neboť žalovaný ji nezaslal oddací list, který potřebuje. Ona sama si nemůže duplikát vyžádat, neboť na to nemá peníze. Pokud by měla starobní důchod, od manžela by příspěvek nepotřebovala. 4. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že po [anonymizována dvě slova] mu [anonymizováno] stav neumožňuje těžce pracovat. Je mu přes [anonymizováno] let, zaměstnat ho nikdo nechce, pouze si brigádně přivydělává, když chodí uklízet na stavbu. Příjem z toho má kolem 3 000 Kč měsíčně. Splácí dluh na výživném pro syna 1 000 Kč měsíčně, nájemné platí 2 000 Kč měsíčně, zbytek mu doplácí formou příspěvku na bydlení úřad práce, 1 000 Kč platí zálohu na elektřinu. Bydlí s přítelkyní, která mu přispívá 500 Kč měsíčně na bydlení, neboť v současné době je rovněž bez stálého zaměstnání. 5. Ze zprávy [anonymizováno] služby ČR [stát. instituce] vyplývá, že žalobkyně není pracovně zařazena, protože je starší [anonymizováno] let. Na účtech nemá žádný disponibilní zůstatek. Konec výkonu trestu odnětí svobody má stanoven na [datum]. 6. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 21. 4. 2023 vyplývá, že žalovanému byl od 1. 4. 2023 zvýšen příspěvek na bydlení z částky 8 064 Kč na 9 233 Kč měsíčně, průměrný měsíčný příjmem žalovaného za první čtvrtletí roku 2023 byl pro tyto účely zjištěn ve výši 1 870,67 Kč. 7. Dle předložené nájemní smlouvy čin měsíční nájemné žalovaného v bytě [obec], [ulice a číslo], 8 000 Kč měsíčně. 8. Ze zprávy [anonymizováno] školy, [anonymizováno] školy, [anonymizováno] školy a [příjmení] domova [obec] vyplývá, že žalovaný splácí dluh na příspěvku na úhradu péče částkou 1 000 Kč měsíčně. Nedoplatek ke dni 31. 1. 2023 činil 65 734 Kč. 9. Podle § 697 občanského zákoníku, manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinností dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jednak platí obecná ustanovení o výživném. 10. Podle § 911 občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 11. Podle § 913 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 12. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku, výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. 13. V daném případě se žalobkyně domáhá stanovení výživného na manželovi, když je sama ve výkonu trestu odnětí svobody a nemá žádný příjem. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný v současné době pracuje vzhledem ke svému [anonymizováno] stavu pouze brigádně s minimálním příjmem. Úřad práce mu vyplácí příspěvek na bydlení 9 233 Kč měsíčně, když prokázaný příjem žalovaného za první čtvrtletí roku 2023 činil 1 870 Kč měsíčně. Za daného stavu věci tedy soud dospěl k závěru, že majetkové a výdělkové poměry žalovaného neumožňují, aby bylo žalobě vyhověno. Žalovaný sám je doplácen dávkami státní sociální podpory, brigádně dosahovaný příjem je nedostatečný. Žalobkyně dosáhla důchodového věku, je teda na ní, aby si zajistila případný starobní důchod, pokud jí bude přiznán. Po zvážení uvedených skutečností proto soud žalobu zamítl. 14. O nákladech řízení rozhodoval soud za situace, kdy ve věci úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.