13 C 74/2020-389 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobci se svou žalobou doručenou Okresnímu soudu v Táboře (dále jen„ soud“) domáhali určení, že mezi žalobci jako prodávajícími a žalovanými jako kupujícími nebyla dne [datum] uzavřena kupní smlouva, kterou žalobci prodali a žalovaní koupili pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] budovu [adresa] na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), nebo že kupní smlouva ze dne [datum], kterou žalobci prodali a žalovaní koupili pozemek p. [číslo] pozemek p. [číslo] budovu [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] vše v katastrálním území Tábor, je neplatná. 2. Tento svůj požadavek odůvodnili tím, že žalobci až dne [datum] zjistili prostřednictvím internetového nahlížení do katastru nemovitostí, že ohledně předmětných nemovitostí probíhá vkladové řízení. Dne [datum] byl doručen žalobcům dopis, ve kterém je v souladu s ustanoveními zákona o katastru nemovitostí, katastr nemovitostí informoval o tom, že probíhá řízení, kterým by měly být předmětné nemovitosti převáděné na žalované. Následně žalobci hned dne [datum] s velkým překvapením zjistili na pobočce České pošty [obec a číslo], že zde měli oba dne [datum] uznávat za vlastní podpisy na dokumentu, který je v ověřovací knize označen jako„ kupní smlouva“. Pro žalobce byla informace o tom, že měli s žalovanými uzavřít předmětnou kupní smlouvu naprostým šokem. Je sice pravdou, že předmětné nemovitosti měli zájem prodat a činili kroky k jejich prodeji, rozhodně však nikdy neměli v úmyslu prodat je žalovaným, se žalovanými o prodeji nikdy nejednali a žádnou smlouvu s nimi neuzavřeli. Žalobci jsou přesvědčení, že naléhavý právní zájem na požadované určení je dán, a to z toho důvodu, že u Katastrálního úřadu probíhá vkladové řízení, na jehož základě má dojít k převodu vlastnického práva z žalobců na žalované a určením toho, že k uzavření kupní smlouvy nedošlo, by bylo postaveno najisto, že pro vklad vlastnického práva chybí právní titul a převod vlastnického práva by byl znemožněn. Druhým důvodem pak je ta skutečnost, že dne [datum] vyzvali žalovaní žalobce k tomu, aby jim na základě článku VI. 2. předmětné nemovitosti předali. Určení toho, že kupní smlouva nebyla uzavřená, případně, že je neplatná, je adekvátním a v tuto chvíli jediným dostupným prostředkem ochrany práv, který mají oni sami ve své dispozici. 3. Žalobci přednostně vycházeli z toho, že předmětné nemovitosti neměli nikdy v úmyslu žalovaným prodat a nikdy vědomě nepodepsali kupní smlouvu. Žalobci nikdy s nimi o tom ani nejednali. K tomu, aby z jejich strany šlo o právní jednání, chybí jeden z pojmových znaků, a to existence vůle. Přestože se na čtvrté straně kupní smlouvy nacházejí jejich podpisy, k uzavření kupní smlouvy nedošlo. Žalobci tedy namítli, že nikdy vědomě nepřipojili své podpisy na předmětné kupní smlouvě ani na jiné listině, kterou by mělo dojít k převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem na žalované. Žalobci neví, jakým způsobem došlo k tomu, že se na čtvrté straně kupní smlouvy nacházejí podpisy, které vypadají jako jejich. Mohou se zatím jen domnívat, že se tak mohlo stát v souvislosti s tím, že na popud žalovaných právě dne [datum] podepisovali a nechávali v provozovně České pošty ověřovat své podpisy na vícero listinách. Jednalo se jednak o jakousi„ Dohodu o mlčenlivosti“, která byla uzavírána mezi stejnými účastníky a která se týkala jiného právního jednání než prodeje předmětných nemovitostí. A dále žalobce b) ověřoval podpisy na zápisu z valné hromady jednoho spolku. Mohlo se tedy stát že v souvislosti s podepisováním a ověřováním podpisů na množství různých listin došlo také k tomu, že žalobci podepsali také listiny označené jako kupní smlouva, aniž by si přitom byli vědomi, co podepisují. To, že existuje kupní smlouva, na které jsou uvedeny podpisy vypadající jako podpisy žalobců, mohlo být usnadněno tím, že mezi žalobci a žalovanými existovaly v minulosti obchodní a právní vztahy a následně právní spory týkající se prodeje jiných nemovitostí. Konkrétně byla mimo jiné mezi [celé jméno žalobce] a společností [právnická osoba] uzavřena dne [datum] kupní smlouva, na základě, které mělo dojít k převodu budovy [adresa] stojící na pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec] ze žalobce b. na žalovaného 1. (žalobci nyní ponechávají stranou, že tento právní vztah se [právnická osoba] [anonymizováno] vedl k újmě na jejich straně a skončil soudním sporem). Právě v souvislosti s těmito jinými vztahy požadovali žalovaní po žalobcích podpis„ Dohody o mlčenlivosti“. Ať již došlo k připojení podpisů žalobců na čtvrtou stranu kupní smlouvy jakýmkoliv způsobem, za nejpodstatnější žalobci považují to, že existence podpisů na kupní smlouvě není a nikdy nebyla vyjádření jejich vůle předmětné nemovitosti žalovaným prodat. Takovou vůli žalobci nikdy neměli. Ke kupní smlouvě pak žalobci uvedli, že se jedná o kompilát několika listin, a tudíž se nejedná o listiny, na nichž žalobci dne [datum] uznali podpisy za vlastní a nejedná se o bezvadnou kupní smlouvu o převodu předmětných nemovitostí. 4. Žalovaní se vyjádřili k žalobě, a to tak, že se na prodeji nemovitostí nejdříve dohodli při příležitosti jednání o jiných vzájemných obchodních transakcích žalobce b) se žalovanou č. 1) prostřednictvím jednatele žalované č. 1) [jméno] [příjmení]. Žalobce b) k tomu nejdříve telefonicky zjistil stanovisko žalobkyně a), která vyslovila s převodem souhlas. Vzhledem k tomu, že prostředky na koupi nemovitostí poskytl v hotovosti žalovaný č. 2), dohodli se žalovaní, že nemovitosti koupí do rovnodílného podílového spoluvlastnictví. Žalobce b) přivezl jím a žalobkyní a) podepsaná příslušná vyhotovení kupní smlouvy dne [datum] do [obec] panu [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] však trval na tom, aby podpisy žalobců na kupní smlouvě byly ověřeny. Následující den proto přijel žalobce b) na jednání do [obec] s kupními smlouvami, na kterých již byly ověřeny podpisy žalobců, přičemž tomuto jednání byli přítomni oba žalovaní. Před tímto jednáním obdržel žalobce b) od [jméno] [příjmení] za oba žalované v hotovosti částku 5 000 000 Kč, která odpovídala sjednané kupní ceně, přičemž žalobce b) si peníze přepočítal. Žalovaný č. 2) při tomto jednání převzal kupní smlouvy s ověřenými podpisy žalobců, aby zajistil ověření svého podpisu. Následně pak předal kupní smlouvy [jméno] [příjmení], aby jako jednatel žalované č. 1) zajistil ověření svého podpisu na smlouvách, což [příjmení] [příjmení] po několika dnech učinil. Žalobci svými podpisy kupní smlouvy stvrdily převzetí kupní ceny 5 000 000 Kč před uzavřením kupní smlouvy. Žalobce b) pak ještě navíc podepsal příslušný příjmový doklad na přijetí kupní ceny od každého ze žalovaných, tedy na částku 2 x 2 500 000 Kč. Vzhledem k těmto skutečnostem je zřejmé, že žalobci si museli být vědomi, že uzavírají kupní smlouvu o převodu dotčených nemovitostí a byli seznámeni s jejím obsahem. Kupní smlouvu podepsali bez toho, aby tomu byli přítomni žalovaní a jakýmkoliv způsobem je přitom ovlivňovali. Své podpisy kupní smlouvy si navíc nechali úředně ověřit, přičemž při ověření podpisů byli na poště v [obec] přítomni jen oni, takže nebyl žádný logický důvod, aby podpis kupní smlouvy, případně uznání podpisu za vlastní na kupní smlouvě učinili omylem, který by měl být vyvolán záměnou listin či lstí žalovaných. Není pravdou, že by žalobci neobdrželi od žalovaných před uzavřením kupní smlouvy kupní cenu v celkové výši 5 000 000 Kč. Platba byla uskutečněna v hotovosti, jak jest výše popisováno, a to na naléhání žalobce b), který jiný způsob platby nepřipouštěl. I proto zpočátku financoval zaplacení kupní ceny pouze žalovaný č. 2), který měl hotovostní prostředky na zaplacení kupní ceny k dispozici, a proto je poskytl i žalované č. 1), aby bylo požadavku žalobce b) vyhověno. 5. Podle § 80 o. s. ř., se lze žalobou domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Soud se tak nejprve zabýval otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem žalobců na podání žaloby. 6. Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí spis. zn. 28 Cdo 2385/2007 ze dne 18. 7. 2007 uvedl, že určení vlastnictví nemovitosti slouží zásadně k odstranění právní nejistoty, popřípadě k uvedení stavu zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným právním stavem. Žádná nová práva a povinnosti se jím nezakládají. Požadavek na takovéto určení tedy zpravidla nelze považovat za zneužití práva, nejsou-li zjištěny mimořádné okolnosti svědčící pro takový závěr. Pouhá skutečnost, že domnělý vlastník„ ztratí“ vlastnictví, které ve skutečnosti nikdy nenabyl, nebo že žalobce uplatnil své právo na určení ze zákona vzniklého vlastnictví se značným prodlením takovými okolnostmi nejsou. 7. Podanou žalobou má být rozhodnutím soudu odstraněn nesoulad mezi skutečným stavem a stavem jenž může být zapsán v katastru nemovitostí, neboť žalobci mají za to, že nikdy nepřevedli vlastnické právo k předmětným nemovitostem, přestože žalovaní mají v držení kupní smlouvu, na jejímž základě mohou žádat o zápis vlastnického p