Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 556 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 556 občanského zákoníku stanovuje pravidla pro výklad právního jednání, tedy jak se má rozumět tomu, co lidé řekli nebo napsali v právním kontextu.
§ 556
(1) Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.
(2) Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.
Paragraf 556 občanského zákoníku stanovuje pravidla pro výklad právního jednání, tedy jak se má rozumět tomu, co lidé řekli nebo napsali v právním kontextu.
Co to znamená v praxi
Pokud se řeší, co jste chtěli říct nebo napsat, bude se primárně hledat váš skutečný úmysl, pokud o něm druhá strana věděla nebo musela vědět.
Jestliže váš úmysl nelze zjistit, bude se váš projev vůle vykládat tak, jak by mu rozuměl běžný člověk v postavení toho, komu byl určen.
Při výkladu se zohlední, jak jste se s druhou stranou chovali dříve, co předcházelo danému jednání a jak jste se k němu chovali poté.
Příklad
Pan Novák si objednal u pana Dvořáka "pět kubíků dřeva". Pan Dvořák ví, že pan Novák vždy kupuje dřevo na topení. I když pan Novák v objednávce nespecifikoval, že jde o dřevo na topení, bude se jeho projev vůle vykládat tak, že chtěl dřevo na topení, protože pan Dvořák o tomto úmyslu věděl z předchozích obchodů.
Na co si dát pozor
Vždy je lepší vyjádřit svůj úmysl co nejjasněji, aby nedocházelo k nejasnostem a sporům o výklad.
Předchozí chování a komunikace mezi stranami mohou ovlivnit, jak bude vaše aktuální právní jednání vykládáno.