4 C 176/2022-33 — Okresní soud v Táboře

Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice] v [obec] domáhal vůči žalovanému zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující dlužné úhrady za nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za měsíce listopad 2021 až červenec 2022. Žalovaný předmětný byt užíval na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] s účinností od 1. 4. 2015 na dobu určitou do 30. 9. 2015, přičemž posledním dodatkem ke smlouvě bylo trvání nájemní smlouvy prodlouženo do 31. 3. 2025. Žalovaný neplatil řádně nájemné, a proto mu dne 24. 5. 2022 zaslal žalobce výpověď nájmu bytu, která mu byla doručena dne 13. 6. 2022. Od 14. 6. 2020 užíval žalovaný byt bez právního důvodu. Žalovaný na svůj dluh do současné doby neuhradil ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobce ze dne 29. 7. 2022. Protože v dané věci bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žádný z účastníků se k výzvě soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě obsahu spisu. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobcem předložených listin, a to zejména z nájemní smlouvy ze dne [datum] za prokázané, že žalobce pronajal žalovanému byt [číslo] na adrese [adresa], přičemž nájem byl následně dodatky ke smlouvě prodlužován až do 31. 3. 2025. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 103 Kč, od června 2020 pak ve výši 4 391 Kč, jak vyplývá z informace o předpisu za červen 2020. Z výpovědi ze dne [datum] doručené žalovanému dne 13. 6. 2022 má soud za prokázané, že nájemní vztah skončil k tomuto dni. Od 14. 6. 2022 tak žalovaný užívá byt bez právního důvodu, jak vyplývá z rozpisu dlužných období vyhotoveného ke dni 29. 7. 2022. Z rozpisu dlužných období je dále zřejmé, že dlužné úhrady za užívání bytu činí za měsíc listopad 2021 částku 3 292 Kč, za měsíce prosinec 2021 až červen 2022 částku 4 391 Kč měsíčně a za měsíc červenec, kdy žalovaný užíval byt bez právního důvodu, částku 4 391 Kč. To, že žalovaný svůj dluh řádně žalobci neuhradil, vyplývá také z předžalobní upomínky ze dne 29. 7. 2022. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Nárok žalobce na zaplacení náhrady za užívání bytu po skončení nájmu bytu byl posouzen dle § 2295 o. z., který stanoví, že pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Protože se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení uvedená v žalobě, soud žalobě o zaplacení částky 38 420 Kč zcela vyhověl, jak co do požadované jistiny, tak co do úroku z prodlení požadovaného žalobcem v souladu s § 1970 o. z. ve výši částečně kapitalizované za období od 16. 11. 2021 do 29. 7. 2022 a dále ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 521 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 921 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.