9 C 218/2021-158 — Okresní soud v Táboře

I. Žaloba na zaplacení částky 160 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30. 9. 2020 do zaplacení se zamítá. II. Žaloba na zaplacení částky 143 271 Kč se odmítá. III. Žalobce je povinen nahradit žalované na nákladech řízení částku 78 995 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. IV. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Táboře na nákladech řízení částku 416 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Táboře soudní poplatek ve výši 3 025 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>Odůvodnění</b> 1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení částky 160 000 Kč s příslušenstvím z důvodu náhrady škody a náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Uvedl, že dne 29. 9. 2018 došlo k dopravní nehodě, při které řídil osobní vozidlo [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] na komunikaci ve směru jízdy od silnice č. III/1210 na obec Pikov v katastrálním území obce Borotín. Dostal smyk, v důsledku čehož sjel vozidlem mimo vozovku do silničního příkopu, kde narazil do keřů a havaroval. Žalobce uváděl, že při jízdě dodržoval maximální rychlost 90 km/hod., na předmětné vozovce nebyl žádným způsobem omezen rychlostní limit. Přestupkové řízení, které proti němu bylo vedeno, bylo zastaveno, jelikož spáchání skutku mu nebylo prokázáno a správní orgán provedeným šetřením dospěl ke zjištění, že na uvedeném úseku komunikace došlo k neočekávané změně povrchu vozovky, na kterou nebyl nikdo upozorněn. Právě tato změna musela ovlivnit průjezdnost vozovky, což mělo za následek, že žalobce uvedl vozidlo do bočního smyku a havaroval na levém silničním příkopu. Žalobce považoval za nesporné, že na straně žalované jako vlastníka komunikace došlo k opomenutí, neboť v době dopravní nehody prováděla opravy na vozovce spočívající v nástřiku hmoty, která byla následně zasypána drobnou štěrkovou drtí, což jízdní vlastnosti vozovky razantně zhoršilo. Vozovka přitom nebyla opatřena příslušným značením, které by upozornilo řidiče na probíhající práce, nabízelo se označení práce na silnici či omezení rychlostního limitu. Uvedený závěr podporuje skutečnost, že po dopravní nehodě byl rychlostní limit snížen na 30 km v hodině, tedy žalovaná si byla své povinnosti vědoma. Svým opomenutím vědomě vystavila širokou veřejnost nebezpečí vážné újmy na majetku i na životě. Zdůraznil, že tuto komunikaci využíval a využívá velmi často až denně, neměl však žádné informace o plánované změně jejího povrchu, neměl reálnou možnost se o této změně dozvědět dříve než v okamžiku, kdy na ni vjel. Žalobce ve svém žalobním návrhu i v následném písemném vyjádření ze dne 7. 2. 2022 vycházel z předpokladu, že výsledky přestupkového řízení poskytují dostatečný skutkový podklad pro závěr o příčinách dopravní nehody. Opakovaně uvedl, že správní orgán provedeným šetřením došel ke zjištění, že na uvedeném úseku komunikace došlo k neočekávané změně povrchu vozovky, na kterou nebyl nikdo upozorněn, přičemž tato změna musela výrazně ovlivnit průjezdnost vozovky, což bylo příčinou jeho havárie. Vyslovil přesvědčení, že skutkový stav byl správním orgánem řádným způsobem zjištěn a popsán v usnesení, které je vhodným podkladem i pro rozhodnutí soudu. Případné další dokazování nadepsaného soudu tak považoval za nadbytečné, nehospodárné a vzhledem k uplynuvší době i postrádající jakýkoliv smysl. Vzhledem k výsledku přestupkového řízení proto vyzval žalovanou k úhradě nemajetkové újmy. Požadoval bolestné v částce 6 491 Kč, jehož výši odvodil od jednotlivých položek uvedených v [anonymizováno] zprávě nemocnice v [obec] (celkem uplatnil bolestné za 22 bodů, jejich výši počítal dle metodiky Nejvyššího soudu v částce 295,04 Kč za jeden bod). Ztížení společenského uplatnění žádal ve výši 1 000 Kč, upřesnění předpokládal pomocí znaleckého posudku. Na duševních útrapách, které se projevily ve strachu o vlastní život, utrpení, stresu, úleku a podobně, požadoval žalobce částku 12 352 Kč. Celkově tak nároky na nemajetkovou újmu činily 19 843 Kč Vedle toho žalobce požadoval náhradu za poškozené motorové vozidlo ve výši 69 000 Kč, náhradu nákladů za vyhotovení znaleckého posudku o výši škody na vozidle v částce 10 657 Kč a konečně náklady právního zastoupení v přestupkovém řízení ve výši 36 300 Kč a při řešení škodné události s pojišťovnou ve výši 24 200 Kč Celkem tak požadoval po žalované zaplacení částky 160 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jdoucím od 30. 9. 2020 do zaplacení. V podání ze dne 24. 2. 2022 žalobce zmiňoval ztížení společenského uplatnění v celkové výši 143 271 Kč, současně ovšem uváděl, že jeho výpočet je čistě subjektivní a je třeba vnímat ho pouze jako podklad pro případné rozhodnutí. Nebylo tedy zřejmé, zda se jedná o rozšíření žaloby ve smyslu ustanovení § 95 odst. 1 o.s.ř. Soud proto vyzval žalobce k doplnění podání usnesením ze dne 16. 11. 2022 čj. 9 C 218/2021-142. Vzhledem k tomu, že žalobce své podání nedoplnil, soud je ve smyslu § 43 o.s.ř. odmítl. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že nejsou splněny předpoklady po vznik její odpovědnosti za škodu žalobce. Poukazovala na to, že k dopravní nehodě došlo cca 180 metrů od křižovatky a místa, kde začínala změna povrchu, přičemž vozovka ve směru jízdy žalobce stoupá. Rekonstrukce vozovky probíhala téměř 14 dnů a k nehodě došlo s odstupem dalších 19 dnů od jejího dokončení. Opravu provedla [právnická osoba] [obec] spol. s.r.o. a spočívala v asfaltovém nástřiku vozovky, posypu štěrkem a jeho následném zaválcování. Je pravda, že na obrusné části vozovky zůstávají drobné zbytky penetračního makadamu, který se vlivem následného užívání vozovky spojí s podkladem a vytvoří jednolitou pojízdnou vrstvu. Dílo bylo dokončeno odstraněním drobných závad 10. 9. 2018, k jeho předání došlo 30. 9. 2018. Výskyt penetračního makadamu na vozovce byl pro řidiče zjistitelný bezprostředně po vjetí na ni vizuálně i akusticky. Žalobce sám zdůrazňoval, že po této vozovce jezdil často až denně, s jejím stavem musel být tedy seznámen. Pravá příčina nehody spočívala podle názoru žalované v tom, že žalobce nepřizpůsobil způsob a rychlost jízdy stavebnímu a dopravně technickému stavu komunikace, který byl zjevný, skutkové okolnosti nasvědčují tomu, že žalobce si při jízdě nepočínal s dostatečnou pozorností a předvídavostí. K tomuto tvrzení navrhla žalovaná řadu svědků. Současně namítala, že výzva k plnění nebyla podložena žádnými doklady, nezahrnovala nárok na bolestné ani na ztížení společenského uplatnění. Nároky na ztížení společenského uplatnění a [anonymizováno] útrapy nejsou ani v žalobě dostatečně specifikovány a žalovaná se k nim nemohla vyjádřit. Pokud jde o náhradu škody vzniklou vynaložením nákladů na právní zastoupení v přestupkovém řízení, není dána příčinná souvislost mezi údajným protiprávním jednáním žalovaného a vzniklou škodou. Žalovaná správní řízení neiniciovala ani je nevedla. 3. Vzhledem k postoji žalobce k důkaznímu řízení je třeba na úvod skutkového i právního posouzení odkázat na ustanovení § 135 odst. 1 o.s.ř., podle něhož je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán [anonymizováno] čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu. Soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Podle § 135 odst. 2 o.s.ř. může soud jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. V zásadě tedy platí, že civilní soud může při posouzení rozhodujících skutečností pro účely civilního řízení dospět k jiným závěrům než [anonymizováno] nebo správní soud. Z této zásady platí pouze dvě výjimky. Jestliže je v době rozhodování civilního soudu v právní moci rozhodnutí, z něhož plyne závěr, že byl spáchán trestný čin, nebo že byl spáchán přestupek nebo jiný správní delikt, je soud vázán výrokem, že byl trestný čin nebo správní delikt spáchán a výrokem o tom, kdo jej spáchal. Žádné jiné výroky [anonymizováno] rozsudku či rozhodnutí o správním deliktu soud nezavazují. V případě, že bylo o přestupku žalobce rozhodnuto tak, že bylo řízení zastaveno, soud takovým rozhodnutím vázán není. To platí tím spíše, že k zastavení přestupkového řízení nedošlo proto, že se skutek nestal, nýbrž proto, že v rámci přestupkového řízení nebylo jeho spáchání prokázáno. Pokud správní spis obsahuje podklady, které jsou pro rozhodnutí soudu použitelné, může je pochopitelně použít, což se ostatně stalo. Z těchto podkladů však musí vyvodit vlastní logické závěry, které jsou v souladu s ostatními v řízení provedenými důkazy. 4. Pro rozložení důkazního břemena bylo podstatné, zda silnice, na níž k nehodě došlo, má povahu komunikace místní či účelové. Zákon [číslo] Sb. o pozemních komunikacích obsahuje speciální úpravu odpovědnosti za škodu způsobenou závadou ve schůdnosti a sjízdnosti