9 C 349/2022-24 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu [číslo] nacházejícího se v 6. podlaží domu [adresa], ulice [ulice] v [obec], domáhal vůči žalované vyklizení ve výroku uvedeného bytu s odůvodněním, že žalovaná byla jeho nájemcem na základě nájemní smlouvy uzavřené s žalobcem dne 6. 3. 2019 s účinností od 1. 5. 2019 na dobu neurčitou. Žalovaná však zvlášť závažným způsobem porušila povinnost nájemce, když nezaplatila nájemné a náklady za služby za dobu delší než tři měsíce, a to ani přes výzvu ze dne 15. 4. 2020. Žalovaná dlužné nájemné neuhradila a žalobce jí proto dopisem ze dne 7. 12. 2020 zaslal výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby a zároveň ji vyzval, aby předmětný byt vyklidila do jednoho měsíce od skončení nájmu. Výpověď byla žalované doručena dne 13. 1. 2021, avšak byt nevyklidila a nevrátila jej pronajímateli, a to ani následně přes výzvu ze dne 8. 3. 2021. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce ani žalovaná se k uvedené výzvě nijak nevyjádřili, a proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. V dané věci má soud z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Tábor, [list vlastnictví], za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], bytový dům, v níž se nachází byt [číslo] ulice [ulice]. Z nájemní smlouvy ze dne 6. 3. 2019 má soud za prokázané, že žalovaná jako nájemce uzavřela s žalobcem platnou nájemní smlouvu ohledně předmětného bytu s účinností od 1. 5. 2019 na dobu neurčitou. Z výzvy k uhrazení dlužného nájemného a před podáním výpovědi z nájmu ze dne 15. 4. 2020 má soud dále za prokázané, že žalovaná porušovala povinnosti vyplývající jí z uzavřené nájemní smlouvy, když nehradila nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Z výpovědi nájmu bytu ze dne 7. 12. 2020 má pak soud za prokázané, že žalovaná dlužné nájemné neuhradila a byl jí proto žalobcem nájem bytu vypovězen bez výpovědní doby. Zároveň byla žalovaná vyzvána k vyklizení bytu do jednoho měsíce od skončení nájmu bytu. Výpověď byla žalované doručena dne 13. 1. 2021. Z výzvy k úhradě dlužného nájemného a vyklizení bytu ze dne 8. 3. 2021 má pak soud za prokázané, že žalovaná byt dobrovolně nevyklidila. 4. Podle ust. § 1012 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Dále soud věc právně posoudil i dle ust. § 2201 o. z., dle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Podle § 1042 o.z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo do jeho vlastnického práva zasahuje neboje ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. V případě, že žalovaná užívá po skončení nájemního vztahu bez právního důvodu nemovitost žalobce, má taková žaloba podobu návrhu na vyklizení. 5. V dané věci došlo k platnému skončení nájemního vztahu mezi žalobcem a žalovanou ohledně předmětného bytu, když nájem bytu skočil doručením výpovědi nájmu bytu žalované, neboť žalovaná neuhradila nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu za více než tři měsíce. Žalovaná tak pozbyla právo k užívání bytu ve vlastnictví žalobce. Protože žalovaná byt žalobce užívá bez jakéhokoli právního důvodu a dosud jej dobrovolně ani přes výzvy žalobce nevyklidila, uložil soud žalované tuto povinnost tímto rozsudkem. Lhůta k vyklizení bytu plyne z ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle ust. § 89a exekučního řádu.