9 C 47/2023-18 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce [právnická osoba] podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku uvedenou v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 8. 4. 2016 smlouvu o půjčce [číslo] dne 22. 1. 2016 smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě první z uvedených smluv poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 8 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1 120 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatkem za službu životního pojištění ve výši 232 Kč v 58 týdenních splátkách po 244 Kč s poslední splátkou splatnou dne 19. 5. 2017. Na základě druhé z uvedených smluv poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 1 680 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč a poplatkem za službu životního pojištění ve výši 290 Kč v 58 týdenních splátkách po 365 Kč s poslední splátkou splatnou dne 3. 3. 2017. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, a proto právnímu předchůdci vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé dlužné částky. Dlužná částka z těchto smluv činí celkem 25 543 Kč, která byla postoupena na žalobkyni a kterou žalovaná nezaplatila ani přes předžalobní upomínku. 2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovanou, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Po provedeném dokazování má soud z předložených listinných důkazů, konkrétně ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 8. 4. 2016, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku 8 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnutou částku vrátit spolu s náklady úvěru v pravidelných týdenních splátkách. Ty dle uzavřené smlouvy představoval jednak kapitalizovaný úrok ve výši 1 120 Kč (při úrokové sazbě uvedené ve smlouvě ve výši 23,72 % ročně při trvání smlouvy 58 týdnů), odměna za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, odměna za hotovostní inkaso ve výši 3 200 Kč a poplatek za službu životního pojištění ve výši 232 Kč. Z předžalobní výzvy ve spojení s žalobními tvrzeními vyplývá, že žalovaná zaplatila celkem částku 2 489 Kč, ze které byla částka 1 120 Kč započtena na úrok, částka 728,30 Kč na poplatek za administrativní činnost, částka 597,39 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částka 43,31 Kč na poplatek za životní pojištění. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 zaslané právním předchůdcem žalobkyně žalované, žalovaná dluží z výše uvedené smlouvy celkem částku 11 663 Kč s příslušenstvím. Daná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 8 000 Kč, z dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 871,70 Kč, z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 602,61 Kč a z dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 188,69 Kč, jak plyne též z předžalobní výzvy a žalobního návrhu. Dále žalobkyně požaduje úrok z úvěru ve výši 23,72 % ročně (z části kapitalizovaný) a úroků z prodlení z dlužné jistiny. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 22. 1. 2016, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované v hotovosti částku 12 000 Kč a žalovaná se zavázala takto poskytnutou částku vrátit spolu s náklady úvěru v pravidelných týdenních splátkách. Ty dle uzavřené smlouvy představoval jednak kapitalizovaný úrok ve výši 1 680 Kč (při úrokové sazbě uvedené ve smlouvě ve výši 23,72 % ročně při trvání smlouvy 58 týdnů), odměna za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, odměna za hotovostní inkaso ve výši 4 800 Kč a poplatek za službu životního pojištění ve výši 290 Kč. Z předžalobní výzvy ve spojení s žalobními tvrzeními vyplývá, že žalovaná zaplatila celkem částku 7 290 Kč, ze které byla částka 1 457,21 započtena na jistinu, částka 1 680 Kč na úrok, částka 2 400 Kč na poplatek za administrativní činnost, částka 1 652,93 Kč na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částka 99,86 Kč na poplatek za životní pojištění. Dle oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021 zaslané právním předchůdcem žalobkyně žalované, žalovaná dluží z výše uvedené smlouvy celkem částku 13 880 Kč s příslušenstvím. Daná částka se skládá z dlužné jistiny ve výši 10 542,79 Kč, z dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 147,07 Kč a z dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 190,14 Kč, jak plyne též z předžalobní výzvy a žalobního návrhu. Dále žalobkyně požaduje úrok z úvěru ve výši 23,72 % ročně (z části kapitalizovaný) a úroků z prodlení z dlužné jistiny. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k tomuto dni pohledávku za žalovanou na žalobkyni, když tato skutečnost jí byla oznámena dopisem ze dne 15. 1. 2021. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 13. 5. 2021. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Podle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebite