2 C 140/2024-57 — Okresní soud v Táboře

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně jako pojišťovny vůči žalovanému na zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť žalovaný se dne 11. 11. 2022 během dopoledních hodin zmocnil nákladního vozidla IVECO, reg. zn. , Anonymizováno, v úmyslu přechodně ho užívat. Kolem 13:40 hodin žalovaný řídil uvedené vozidlo v , adresa, , ve směru jízdy od , adresa, , ačkoli nebyl držitelem řidičského oprávnění, a navíc byl pod vlivem alkoholu, kdy koncentrace alkoholu v krvi činila 1,21 a 1,19 g/kg. Žalovaný v důsledku výše uvedeného při otáčení vozidla v , adresa, způsobil dopravní nehodu a poškodil dvě vozidla. Z místa nehody ujel a následně na křižovatce , adresa, a , Anonymizováno, při odbočování do , adresa, způsobil další nehodu, při které poškodil další dvě vozidla. Žalobce jako pojistitel provozovatele odcizeného vozidla IVECO, reg. zn. , SPZ, následně poškozeným uhradil částku v celkové výši 387 409 Kč. Dlužnou částku pak žalovaný neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně z relace o dopravní nehodě ze dne 12. 11. 2022, předložené fotodokumentace a pojistné smlouvy č. , hodnota, , za plně prokázané, že se dne 11. 11. 2022 žalovaný zmocnil nákladního vozidla tov. zn. IVECO, reg. zn. , SPZ, , jehož vlastníkem a provozovatel je společnost , právnická osoba, , IČO , Anonymizováno, a následně řídil toto vozidlo bez řidičského oprávnění a pod vlivem alkoholu jehož koncentrace v krvi činila 1,21, resp. 1,19 g/kg. Při řízení výše uvedeného odcizeného nákladního vozidla tudíž došlo zaviněným jednáním žalovaného k těmto pojistném událostem – poškození vozidel tov. zn Toyota Corolla, reg. zn. , SPZ, (poškozený pan , jméno FO, ) v částce 89 900 Kč za totální škodu na vozidle, tov. zn. Fiat Punto 1.2 8V, reg. zn. , SPZ, (poškozená paní , Anonymizováno, ) v částce 9 894 Kč za zálohu na opravu poškozeného vozidla, tov. zn. Škoda Kamiq, reg. zn. , SPZ, (poškozená paní , jméno FO, ) v částce 247 712 Kč skládající se z částky 11 858 Kč za zapůjčení náhradního vozidla, částky 24 800 Kč za znehodnocení vozidla, částky 4 525 Kč za náklady na asistenční zásah a částky 206 529 Kč za opravu předmětného vozu a vozidlo tov. zn. Hyundai Getz, reg. zn. , SPZ, (poškozená paní , jméno FO, ) v částce 39 903 Kč. Celkově žalobkyně poskytla poškozeným částku ve výši 387 409 Kč, což má soud za prokázané z předložených potvrzení o vyplacení předmětných částek. Jak plyne z výzev ze dne 11. 5. 2023 a 3. 8. 2023, uplatnila žalobkyně svůj nárok na regresní náhradu vyplacené částky vůči žalovanému. Žalovaný do dnešního dne i přes zaslané výzvy neuhradil žalobkyni ničeho.4. Podle ust. § 10 odst. 1 písm. b), c), d), g) a i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o povinném ručení“) má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění; bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody; způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně; řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku; řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo. Podle ust. § 2 písm. f) zákon o povinném ručení se pro účely tohoto zákona se rozumí pojištěným ten, na jehož povinnost nahradit újmu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Dle ust. § 6 odst. 1 zákona o povinném ručení se pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Dle ust. § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Jejich výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Nárok žalobkyně v dané věci je tak zcela důvodný, neboť žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala tvrzení obsažená v žalobě a unesla tak své důkazní břemeno. Žalovaný svým jednáním porušil zákonnou povinnost tím, že odcizil cizí vozidlo, které následně řídil bez řidičského oprávněné a pod vlivem alkoholu, přičemž v přímé souvislosti s tímto jednáním zasáhl do absolutního práva poškozených a způsobil jim škodu na majetku Poškozením čtyř osobních vozidel vznikly jejich vlastníkům náklady v celkové výši 387 409 Kč. Žalobkyně jako pojistitel provozovatele odcizeného vozidla, kterým žalovaný předmětnou škodu způsobil, následně poškozeným tyto náklady uhradila. Tím došlo ke vzniku regresního nároku žalobkyně vůči žalovanému, neboť ten užil odcizené nákladní vozidlo, kterým způsobil výše uvedené dopravní nehody, bez vědomí a proti vůli jeho provozovatele. Odpovídá tudíž za škodu takto způsobenou (srov. např. Usnesení Nejvyšší soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. NS 25 Cdo 4729/2008). Protože žalovaný jako osoba deliktně odpovědná dosud žalobkyni dlužnou částku regresní náhrady v celkové výši 387 409 Kč ani přes zaslané upomínky dosud nezaplatil, uložil mu soud v souladu citovanými zákonnými ustanovení tuto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na úroky z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a nárok žalobkyně je tak v této části v souladu s výše uvedenými právními předpisy. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 377,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 497 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 9 860 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 30 480 Kč částkou 6 400,80 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.