2 C 222/2024-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalované vyplývající ze smlouvy o osobní kreditní kartě k účtu č. , tel. číslo, ze dne 26. 5. 2015. Touto smlouvou žalobkyně umožnila žalované čerpat prostřednictvím kreditní karty finanční prostředky až do výše 40 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných smlouvou včetně úroku ve výši 21,99 % ročně a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru a jeho správou. Žalovaná dále souhlasila se zařazením do kolektivního pojištění schopnosti splácet ke kreditním kartám A karta a Lady Karta ve výši 0,49 % měsíčně z čerpané částky. Žalovaná úvěr čerpala, avšak nedodržovala sjednané podmínky a dostala se do prodlení s úhradou dluhu. Žalobkyně proto ke dni 23. 1. 2024 od smlouvy o osobní kreditní kartě odstoupila. Žalovaná tak žalobkyni dlužila ke dni zesplatnění částku ve výši 37 845,81 Kč na jistině, částku 2 956,93 Kč na poplatcích za úvěr, částku 5 490.05 Kč na úroku a částku 926,24 Kč na úroku z prodlení, které neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o osobní kreditní kartě k účtu č. , tel. číslo, ze dne 26. 5. 2015 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně a sazebníkem poplatků, jakož i z výpisu z účtu, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr až do výše 40 000 Kč a závazek žalované splácet tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 21,99 % ročně dle sjednaných podmínek. Tento úvěr žalovaná čerpala. Žalovaná se zároveň zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, a to dle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu na kreditní kartě, nejméně však ve výši 100 Kč (ledaže by vyčerpaná jistina úvěru spolu se splatnými úroky nebyla nižší než tato částka). Žalovaná dále souhlasila se zařazením do kolektivního pojištění schopnosti splácet ke kreditním kartám A karta a Lady Karta ve výši 0,49 % měsíčně z čerpané částky. Z výpisu z účtu vyplývá, že žalovaná své povinnosti nedodržela a dostala se tak do prodlení se splátkou dluhu. Žalobkyně proto dopisem ze dne 23. 1. 2024 vypověděla smlouvu o osobní kreditní kartě a následně dne 6. 2. 2024 vydala zesplatňující výpis, kterým došlo k úplné splatnosti všech dluhů žalované z předmětné smlouvy. Žalovaná však ani přes výzvy žalobkyně neuhradila ničeho a dluží tak částku ve výši 37 845,81 Kč na jistině, částku 2 956,91 Kč na poplatcích za úvěr, částku 5 490.05 Kč na úroku a částku 926,24 Kč na úroku z prodlení Ničeho neuhradila ani na základě předžalobní výzvy ze dne 26. 3. 2024.4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované možnost čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnila. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byla žalovaná dle předmětné smlouvy vázána, a vyzvala ji k zaplacení celé dlužné částky. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 811 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 633 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 500 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 800 Kč částkou 378 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.