2 C 245/2024-14 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 9. 1. 2024. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému, který je podnikatelem, úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal jej uhradit spolu s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru a úrokem do 23. 1. 2024. Žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč poskytla žalovanému v souladu se smlouvou na bankovní účet žalovaného. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho a dluží tak žalobkyni částku 10 000 Kč na jistině, částku 2 832 Kč na poplatku, částku 192 Kč na kapitalizovaném úroku a zbytek paušálního poplatku za písemné upomínky ve výši 1 500 Kč, jakož i smluvní úrok z prodlení.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne 9. 1. 2024, za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž ten se jej zavázal vrátit spolu s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru ve výši 2 832 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 192 Kč do 23. 1. 2024. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 3. 6. 2024 má soud za prokázané, že žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. V článku 5. odst. 3 smlouvy o úvěru si účastníci sjednali pro případ prodlení úvěrovaného s plněním jakékoli části dluhu povinnost zaplatit smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednaní a čerpání úvěru, a to po dobu prvních 90 dnů prodlení. Od 91. dne prodlení se tento úrok snižuje na 0,1 % denně ze součtu dlužné částky jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěr. Dle článku 5 bodu 4 má žalobkyně dále právo na částku 500 Kč za jednu upomínku, přičemž ve smlouvě je výslovně stanoveno, že žalobkyně zašle postupně až čtyři upomínky. Z předložených upomínek ze dnů 7. 2. 2024, 12. 2. 2024, 28. 1. 2024 a 2. 2. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala žalovanému čtyři upomínky, a proto má v souladu se zněním smlouvy právo na požadovanou částku ve výši 1 500 Kč. Žalovaný tedy dluží žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč na jistině, dále částku ve výši 2 832 Kč na poplatku za sjednání a čerpání úvěru, částku ve výši 192 Kč za kapitalizovaný úrok, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 12 832 Kč od 24. 1. 2024 do 22. 4. 2024 a ve výši 0,1 % denně z částky 12 832 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, podle které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splatit do 23. 1. 2024 spolu se sjednaným poplatkem a kapitalizovaným úrokem. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu úvěr čerpal, avšak svůj závazek vrátit vyčerpaný úvěr spolu s poplatkem a kapitalizovaným úrokem v souladu s uzavřenou smlouvou řádně nesplnil. Výše uvedený dluh nezaplatil ani přes opakované upomínky a porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost. Soud mu proto uložil zaplatit výše uvedenou dlužnou částku na jistině, jakož i dlužný poplatek, kapitalizovaný úrok a náklady na upomínání, které byly řádně ujednané a důvodně požadované právě pro porušení povinnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr žalobkyni. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na úroky z prodlení, jichž se žalobkyně domáhá v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši sjednané ve smlouvě o úvěru, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.