2 C 45/2024-31 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobce se jako vlastník a pronajímatel bytu č. , hodnota, v domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, v , Anonymizováno, domáhal vůči žalovanému zaplacení ve výroku uvedené částky s příslušenstvím představující dlužné úhrady za nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za měsíce srpen 2022 až únor 2023. Žalovaný předmětný byt užíval na základě nájemní smlouvy ze dne 5. 5. 2021 s účinností od 1. 6. 2021 na dobu určitou do 15. 1. 2026. Žalovaný na svůj dluh do současné doby neuhradil ničeho, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku žalobce ze dne 24. 11. 2023.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalobce i žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce vyjádřil s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobcem předložených listin, a to zejména z nájemní smlouvy ze dne 5. 5. 2021 za plně prokázané, že žalobce pronajal žalovanému byt č. , hodnota, na adrese , adresa, s účinností od 1. 6. 2021 na dobu určitou do 15. 1. 2026. Z rozpisu dlužných období vyhotoveného ke dni 24. 11. 2023 vyplývá výše dlužné úhrady za užívání daného bytu, která činí za měsíc srpen 2022 částku 3 676 Kč, za měsíce září 2022 až leden 2023 částku 5 378 Kč měsíčně a za měsíc únor 2023 částku 1 536 Kč, tj. celkem 32 102 Kč. To, že žalovaný svůj dluh řádně včas žalobci nesplnil, vyplývá z výše uvedené upomínky. Žalovaný užíval byt od 21.12.2021 bez právního důvodu, neboť jak plyne z výpovědi z nájmu bytu ze dne 6.12.2021, doručené mu dne 20.12.2021, byl k datu 20.12.2021 nájemní vztah ukončen, přičemž žalobce účtoval žalovanému úhradu za užívání bytu do 8.2.2023, kdy byl žalovaný z bytu dle protokolu o předání bytu z 8.2.2023 exekučně vystěhován.4. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), která upravují nájem, a dále dle ust. § 2246 a násl. o. z. upravujících nájemné a jiné platby. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svoje povinnosti, když nehradil žalobci za užívání bytu nájemné a zálohy za služby za měsíce srpen 2022 až únor 2023, soud žalobě žalobce vyhověl a uložil žalovanému tyto částky žalobci zaplatit. Důvodným je i nárok žalobce na úrok z prodlení ve výši dle vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 206 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 606 Kč a náhrady hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.