8 C 156/2024-13 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak řádně a včas jej nesplácel, a to ani přes výzvy žalobkyně. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný přesto svůj dluh zcela neuhradil a dluží tak žalobkyni částku 19 998 Kč na jistině, částku 660 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru, částku ve výši 199 Kč na poplatku za expres výplatu, částku ve výši 396 Kč na poplatcích za bezpečnou splátku, částku ve výši 3 328,78 Kč na poplatcích za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“, částku ve výši 2 940 Kč na úrocích, částku ve výši 900 Kč na účelně vynaložených nákladech a částku ve výši 1 500 Kč na smluvních pokutách účtovaných v souladu se smlouvou. Dále žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení v zákonné výši.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z úvěrové smlouvy ze dne , datum, ve spojení s úvěrovými podmínkami a sazebníkem poplatků, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, jak plyne z detailního výpisu z úvěrového účtu, který žalovaný vyčerpal a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Ve shora uvedené úvěrové smlouvě o bezúčelovém úvěru se účastníci dohodli na pevném úroku ve výši 980 Kč v rámci druhé až osmé splátky, úroku v rámci první a deváté až dvacáté čtvrté splátky ve výši dle splátkového kalendáře a též na případné smluvní pokutě. Dle úvěrových podmínek má žalobkyně nárok na náklady vymáhání, poplatky spojené s prodloužením splatnosti jednotlivých splátek, poplatky za bezpečnou splátku a poplatky za expres výplatu. Ze splátkového kalendáře má soud za prokázané, že na částku vyčerpaného úvěru a sjednané poplatky žalovaný do zesplatnění zaplatil částku 633,22 Kč. Dlužná jistina ke dni zesplatnění pak činila částku 29 921,78 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 19 998 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 3 328,78 Kč, úroků ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 5. 4. 2024 a z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně adresované žalovanému ze dne 3. 5. 2024 (ve spojení s podacím archem) má soud za prokázané, že žalovaný uvedenou dlužnou částku dosud nezaplatil.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, podle které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách a dále zaplatit sjednaný úrok, poplatky a případnou smluvní pokutu a náklady vymáhání. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu výše uvedeným způsobem úvěr vyčerpal, avšak svůj závazek vrátit vyčerpaný úvěr spolu s úroky a zaplatit poplatky v souladu s uzavřenou smlouvou řádně nesplnil. Výše uvedený dluh nezaplatil přes upomínky i přes zesplatnění úvěru a porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost. Soud mu proto uložil zaplatit výše uvedenou dlužnou částku na jistině, jakož i dlužné náklady upomínání a smluvní pokutu důvodně požadované právě pro porušení povinnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr žalobkyni. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na sjednaný úrok a na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 496 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 044 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.