8 C 24/2024-21 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných smlouvou včetně úroku ve výši 19,90 % ročně a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru. Mezi účastníky řízení bylo dále sjednáno pojištění úvěru, na základě kterého se žalovaný zavázal hradit žalobkyni částku 190 Kč měsíčně. Žalovaný úvěr vyčerpal, následně se však dostal do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně proto ke dni , datum, prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalovaný tak žalobkyni dlužil ke dni zesplatnění částku ve výši 13 405,19 Kč na jistině, částku ve výši 1 346,03 Kč na úroku z prodlení, částku 1 353,10 Kč na smluvním úroku a částku 1 499 Kč na poplatcích, které neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas, žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise., právnická osoba, dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konktrétně ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně a sazebníkem poplatků, jakož i z přehledu čerpání a transakční historie, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 19,90 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 688 Kč. Tento úvěr žalovaný čerpal v plné výši. Z předložené smlouvy o úvěru dále vyplývá, že se žalovaný zavázal žalobkyni hradit pojistné za pojištění úvěru pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti žalovaného ve výši 190 Kč měsíčně. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěrových splátek. Z tohoto výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, když z dopisu ze dne 1. 2. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný k tomuto dni. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho a dluží tak částku ve výši 13 405,19 Kč na jistině, částku ve výši 1 346,03 Kč na úroku z prodlení, částku 1 353,10 Kč na smluvním úroku a částku 1 499 Kč na poplatcích.4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.5. Po přezkoumání a zhodnocení všech předložených listinných důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z., na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru, pojistného a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru řádně neplnil. Žalobkyně proto v souladu s uzavřenou smlouvu o úvěru a dle obchodních podmínek vyzvala žalovaného k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných poplatků a úroků z úvěru. Protože však žalovaný dosud dobrovolně žalobkyni dlužnou částku nezaplatil, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 14 904,19 Kč tak, jak žalobkyně požadovala. Důvodným je i nárok na zaplacení sjednaných úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. , adresa, k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.