8 C 67/2024-16 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . se žalovanou uzavřel dne , datum, smlouvu o překlenovacím úvěru spolu se sjednáním nového stavební spoření, na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 120 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala a zavázala se jej splatit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 957 Kč. Svůj závazek žalovaná nedodržela, nesplácela úvěr řádně a včas a dostala se s úhradou dluhu do prodlení, proto právní předchůdce žalobkyně v souladu s uzavřenou smlouvu prohlásil dne , datum, celý dluh za splatný. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. I přes opakované výzvy neuhradila žalovaná do dnešního dne zcela dlužnou částku.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spisu, a proto soud vyzval účastníky řízení, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalovaná ani žalobkyně se k výzvě nijak nevyjádřily a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spisu., právnická osoba, předložených listin, a to konkrétně ze smlouvy o úvěru a výpisu z účtu, má soud za plně prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 120 000 Kč s úrokem ve výši 5,25 % ročně a žalovaná se zavázal zaplatit úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 957 Kč. Této své povinnosti však nedostála, jak je zřejmé z předloženého výpisu z účtu. V bodě 6. 1. 2 smlouvy o úvěru se žalovaná zároveň zavázala platit pojistné pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti. Dle písm. f) ve výše uvedeného bodu činilo pojistné 83 Kč měsíčně. Strany si dále pro případ prodlení sjednaly smluvní pokutu ve výši sjednaného smluvního úroku zvýšeného o 10 procentních bodů z každé dlužné splátky ročně, a to za každý dne prodlení se splátkou. Dopisem ze dne , právnická osoba, . , Anonymizováno, bylo žalované oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 28. 2. 2023. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobkyní ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a to včetně všech práv a povinností. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 10. 2023 a z výpisu z účtu má pak soud za prokázané, že žalovaná na dluh uhradila toliko 12 890 Kč a dluží žalobkyni částku ve výši 107 912,40 Kč na jistině spolu s příslušenstvím tak, jak je specifikováno ve výroku tohoto rozsudku a částku 10 833,96 Kč na smluvní pokutě, vypočtenou jako 15,25 % ročně z dlužné částky za období od 1. 4. 2023 do 13. 11. 2023.4. Právně soud věc posoudil v souladu s § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený5. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Podle této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši 120 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, avšak tuto svoji povinnost v rozporu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnila a dostala se do prodlení. Porušila tak svoji smluvní i zákonnou povinnost a soud ji proto uložil povinnost uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem spolu se sjednanou smluvní pokutou ve výši 10 833,96 Kč. Současně uložil žalované zaplatit žalobkyni, na níž byla pohledávka řádně postoupena, úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje po právu po žalované podle § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , adresa, k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27 110,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 750 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 5 860 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 18 408 Kč částkou 3 880,80 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.