8 C 83/2024-32 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce věřitele , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .) domáhala vůči žalovanému jako dlužníku zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky, kterou žalovanému poskytl právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splácet zápůjčku ve 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, a proto právní předchůdce žalobkyně ke dni 17. 7. 2023 celou zápůjčku zesplatnil. K tomuto dni činila dlužná částka na jistině 13 998,21 Kč. Právní předchůdce dále uplatnil svůj nárok na zaplacení sjednaného smluvního poplatku ve výši 207 Kč, na smluvní úrok ve výši 14,94% ročně z dlužné a na zákonný úrok z prodlení výši 15 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemájí námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřili a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise., právnická osoba, předložené smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě, které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku splácet včetně sjednaného úroku ve výši 31,90 % ročně a poplatku za pojištění schopnosti splácet ve výši 23 Kč za měsíc ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však úvěr dle sjednaných podmínek nesplácel, jak je prokázáno výpisem z účtu žalovaného, když uhradil toliko jednu splátku ve výši 1 500 Kč, a proto právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 17. 7. 2023 pohledávku žalovaného zesplatnil k témuž dni. Celková dlužná částka se tak sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 13 998,21 Kč, poplatku ve výši 207 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 2 220,75 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 305,61 Kč. Tato částka byla následně postoupena na žalobkyni, jak je prokázáno předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 8. 2023, jakož i z oznámení o postoupení pohledávky žalované ze dne 14. 9. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, vznikl žalobkyni rovněž nárok na úhradu sjednaného úroku ve výši 14,94 % ročně z dlužné jistiny úvěru. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, jak vyplývá z předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2023.4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroku. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.5. Po přezkoumání a zhodnocení listinných důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. V dané věci byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z. Podle této smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splatit dle sjednaných podmínek ve smlouvě, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnil. Porušil tak svoji smluvní povinnost stanovenou i ve výše uvedeném právním předpise a soud mu proto uložil platební povinnost uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem žalobkyni jako postupníku, a to i se sjednaným úrokem. Zcela důvodným je vzhledem k prodlení žalovaného se splacením peněžitého dluhu i žalobkyní jako postupníkem vznesený nárok na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z., ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo pak bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.