8 C 9/2024-11 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč. Podle smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal vrátit částku 30 000 Kč do 29. 3. 2023 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč, a to v pěti splátkách. Žalovaný však neuhradil ničeho, je v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyně proto požaduje též smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč, neboť žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s úhradou jakékoli splátky. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonné úroky z prodlení. Žalovaný dluh nezaplatil ani přes předžalobní výzvu k plnění.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne , datum, za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uvedeného dne uzavřeli smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr v celkové výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 21 000 Kč. Žalobkyně žalovanému poskytla částku úvěru v celkové výši 30 000 Kč převedením na účet žalovaného, jak je prokázáno předloženým potvrzením. Úvěr byl poskytnut na účet žalovaného, který žalovaný uvedl a žalovaný se jej zavázal splatit spolu s poplatkem v pěti splátkách po 10 200 Kč. V čl. 8.1. smlouvy o úvěru si účastníci sjednali, že v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky je úvěrovaný povinen uhradit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Poslední splátka úvěru měla být splacena dne 29. 3. 2023, žalovaný však na svůj dluh vůbec nic nezaplatil. Celkový dluh žalovaného tak činí 30 000 Kč na jistině, 21 000 Kč na poplatku za sjednání úvěru a 2 500 Kč na smluvní pokutě dle citovaného čl. 8.1. smlouvy o úvěru, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou pěti splátek (5 x 500). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, jak vyplývá z upomínky ze dne 28. 8. 2023.4. Po právní stránce byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzované povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.5. Po přezkoumání a zhodnocení listinných důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. V dané věci byla mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným, kteří ve smlouvě oba vystupovali jako podnikatelé, platně sjednána smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky, které žalovaný v rozporu se smluvními ujednáními dosud v plné výši nevrátil. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr a zaplatit sjednaný poplatek žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky, a proto mu tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem. Současně uložil žalovanému zaplatit žalobkyni i sjednanou smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za prodlení s celkem pěti splátkami a dále úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje po právu po žalovaném podle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. , adresa, k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 062,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 140 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 3 260 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle § 13 odst. 3 této vyhlášky v částce 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 10 680 Kč částkou 2 242,80 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.