9 C 19/2024-30 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky v celkové výši 23 761,46 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Uvedla, že na základě nájemní smlouvy ze dne 21. 7. 1993 byli uživateli bytu č. , hodnota, v budově čp. , Anonymizováno, v , adresa, nájemci , jméno FO, a , jméno FO, . Následně byl nájemcem bytu pouze , jméno FO, . Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 1. 8. 2022 čj. 26 D 1361/2021-93 byl žalovaný , Jméno zainteresované osoby 0/0, určen jediným dědicem po zůstaviteli , jméno FO, , Anonymizováno, . Na žalovaného tak přešel nájem s odkazem na ustanovení § 2282 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný dne 28. 8. 2023 odevzdal klíče od bytu správci nemovitosti společnosti , právnická osoba, ., odmítl však podepsat jakýkoli dokument související s předáním bytu. Při ohledání bytu dne 29. 8. 2023 bylo zjištěno, že byt zůstal nevyklizen, o této skutečnosti byl sepsán protokol. Žalovaný jakožto právní nástupce pronajímatele dluží žalobci na nájemném za měsíc červenec 2023 částku 1 239 Kč, která byla splatná dne 5. 8. 2023. Za období měsíce srpna dluží částku 5 188 Kč se splatnostní 5. 9. 2023. Žalobce zdůrazňoval, že s ohledem na odběr elektrické energie v bytě po smrti zůstavitele je zřejmé, že byt byl v té době užíván. Žalobce dále uvedl, že byt zůstal nevyklizen, proto k jeho vyklizení musel přistoupit sám, náklady tohoto vyklizení představují částku 17 334,46 Kč, kterou hradil žalobce a následně jí vyfakturoval žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2023 se splatností 20. 10. 2023. Ačkoli byl žalovaný o zaplacení shora uvedených částek opakovaně upomínám, dosud neuhradil nic. Žalobce se proto domáhal zaplacení shora uvedené částky u soudu.2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) není třeba k projednání věci nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva a účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud zaslal účastníkům výzvu k vyjádření, zda souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání s tím, že je poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. jejich souhlas. Účastnici neměli žádných námitek a soud proto rozhodl bez nařízení jednání.3. Na základě předložených listinných důkazů, konkrétně nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a , jméno FO, dne 21. 7. 1993 usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 1. 8. 2022 čj. 26 D 1361/2021-93, protokolu o převzetí bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 29. 8. 2023, evidenčního listu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , dále z přehledu pohledávek za období 21. 7. 1993 až 28. 8. 2023, faktury č. , hodnota, ze dne 30. 9. 2023 a k výzvy k úhradě ze dne 4. 10. 2023 a předžalobní upomínky ze dne 8. 11. 2023 soud zjistil následující skutkový stav: Mezi právní předchůdkyní zůstavitele a žalobkyní byla dne 21. 7. 1993 uzavřena smlouva o nájmu bytu v domě čp. , Anonymizováno, na , adresa, . Dle evidenčních listů od 21. 7. 1993 užíval byt jako nájemce , jméno FO, – zůstavitel. Z těchto evidenčních listů vyplývá výše nájemného 5 188 Kč měsíčně včetně záloh. Z přehledu pohledávek a závazků za nájemci je zřejmé, že po smrti zůstavitele došlo ke vzniku dluhu na nájemném ve výši 1 239 Kč za měsíc červenec 2023 (část nájemného ve výši 4 501 Kč byla uhrazena), ve výši 5 188 Kč za měsíc srpen 2023. Dále z přehledu pohledávek vyplývá dluh ve výši 17 334,46 Kč za náklady spojené s vyklizením bytu. Z usnesení Obvodního soudu pro , adresa, přitom plyne, že , jméno FO, zemřel 21. 9. 2021, účastníky pozůstalostního řízení byly synové , jméno FO, a , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Zůstavitel zanechal vlastnoruční závěť, v níž za svého jediného dědice povolal syna , jméno FO, , který uznal závěť za pravou a platnou. Závěť uznal rovněž syn , jméno FO, a současně si vyhradil právo na výplatu svého podílu jako nepominutelný dědic. Pozůstalý syn , jméno FO, se k jednání nedostavil, se soudem nekomunikoval a byl z řízení vyloučen pro dědickou nezpůsobilost. , adresa, hodnota pozůstalosti činila 1 961 364,70 Kč, , Jméno zainteresované osoby 0/0, měl na základě dohody o odbytném zaplatit zapomenutelnému dědici , jméno FO, částku 230 000 Kč. Z protokolu o převzetí bytové jednotky je zřejmé, že klíče odevzdal pronajímateli , Jméno zainteresované osoby 0/0, dne 29. 8. 2023, protokol odmítl podepsat. Na protokolu je poznámka, že je třeba byt včetně bytu vyklidit. Z faktury vystavené Městkou částí , adresa, dne 30. 9. 2023 vyplývá, že žalovanému byla fakturována částka 17 334,46 Kč za práce na vystěhování bytové jednotky včetně sklepní kóje. Z výzvy k úhradě předžalobní upomínky považuje soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzýval na adresu, kterou má uvedenou v centrální evidenci obyvatel, aby zaplatil částku, která je předmětem žaloby.4. Podle § 2282 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nepřejdou-li práva a povinnosti z nájmu na člena nájemcovy domácnosti, přejdou na nájemcova dědice. Odpovědnost dědice vyplývá z jeho procesního nástupnictví po zemřelém nájemci. Vzniká mu tak závazek vůči pronajímateli uhradit závazky zůstavitele, případně závazky, které s bytem souvisí. Vzhledem k tomu, že s odkazem na shora citované ustanovení přešel nájem na žalovaného, je jeho povinností uhradit náklady spojené s užíváním bytu a další závazky vůči pronajímateli. Jak je uvedeno v žalobě a vyplývá rovněž z předložených listinných důkazů, byl i pro smrti zůstavitele byt po určitou dobu užíván, evidentně docházelo po určitou dobu i k platbám nájemného. Pronajímatel zemřel dne 21. 9. 2021, první evidovaný dluh je za období července 2023. Jedná se o část měsíčního nájemného, když částečná úhrada provedena byla. Žalobci tak náleží úhrada částky 1 239 Kč za měsíc červenec a částka 5 188 Kč za měsíc srpen. Současně je z listin evidentní, že byt byl předán 29. 8. 2023 s poznámkou, že tento byt není vyklizen. Protokol sice žalovaný nepodepsal, je však stvrzen dvěma svědky. Z faktury Městské části , adresa, je zřejmé, že se fakticky jedná o přefakturování nákladů za vystěhování bytové jednotky včetně sklepní kóje. Jedná se tudíž rovněž o závazek žalovaného. Všechny žalobní nároky shledal soud jako důvodné a žalobě proto vyhověl. Současně přiznal žalobci právo na úhradu zákonného úroku z prodlení s odkazem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Podle něj platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Žalobce požadoval úrok z prodlení vždy od splatnosti té, které částky, tedy po splatnosti nájemného a faktury za vyklizení bytu. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li si strany výši úroky z prodlení samy. Výše úroku je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má úspěšný žalobce právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady byly představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 189 Kč.