9 C 57/2024-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 8. 3. 2023. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal jej uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 440 Kč do 5. 4. 2023. Doba k zaplacení dlužné částky byla následně dohodou uzavřenou mezi účastníky řízení prodloužena do 24. 5. 2023. Žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč poskytla žalovanému v souladu se smlouvou na bankovní účet žalovaného. Žalovaný však na svůj dluh neuhradil ničeho a dluží tak žalobkyni částku 10 000 Kč na jistině, částku 4 440 Kč na poplatku a částku 1 890 Kč na smluvní pokutě účtované v souladu se smlouvou o úvěru. Žalobkyně uplatnila nárok na úrok z prodlení v zákonné výši.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise., právnická osoba, dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 8. 3. 2023 ve spojení s dodatkem k této smlouvě ze dne 18. 5. 2023, za prokázané, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, jak plyne z předloženého výpisu z účtu, který žalovaný vyčerpal a zavázal se jej vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 440 Kč do 24. 5. 2023. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 14. 11. 2023 má soud za prokázané, že žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. V článku IX. odst. 1. písm. a. smlouvy o úvěru si účastníci sjednali pro případ prodlení úvěrovaného s plněním jakékoli části dluhu povinnost zaplatit úvěrujícímu smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. Ujednání o smluvní pokutě je vyhotoveno stejným písmem jako zbývající část textu smlouvy a je pod tučně provedeným nadpisem „Postup Úvěrujícího při prodlení spotřebitele“. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč za období od 25. 5. 2023 do 29. 11. 2023 činí částku 1 890 Kč. Žalovaný tedy dluží žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč na jistině, dále částku ve výši 4 440 Kč na poplatku za poskytnutí úvěru a částku ve výši 1 890 Kč na smluvní pokutě. Dále žalobkyně požaduje úrok z prodlení z nesplacené jistiny.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů, a to jednotlivě i ve všech vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je plně důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, podle které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splatit do 24. 5. 2023 spolu se sjednaným poplatkem. Žalovaný v průběhu úvěrového vztahu úvěr čerpal, avšak svůj závazek vrátit vyčerpaný úvěr spolu s poplatkem v souladu s uzavřenou smlouvou řádně nesplnil. Výše uvedený dluh nezaplatil ani přes upomínky a porušil tak svoji smluvní i zákonnou povinnost. Soud mu proto uložil zaplatit výše uvedenou dlužnou částku na jistině, jakož i dlužný poplatek a smluvní pokutu, které byly řádně ujednané a důvodně požadované právě pro porušení povinnosti žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr žalobkyni. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na úroky z prodlení, jichž se žalobkyně domáhá v souladu s ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. , adresa, k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 300 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 200 Kč částkou 252 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.