2 C 220/2025-29 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se jako právní nástupce , právnická osoba, podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit jí částku uvedenou v předmětu tohoto řízení s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 20. 11. 2009 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč v 59 týdenních splátkách ve výši 310 Kč s poslední splátkou splatnou dne 14. 1. 2011. Právní předchůdce žalobkyně dále uzavřel se žalovanou dne 3. 8. 2009 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku ve výši 9 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 524 Kč v 59 týdenních splátkách ve výši 279 Kč s poslední splátkou splatnou dne 27. 9. 2010. Žalovaná nehradila u obou smluv splátky řádně a včas, a proto právnímu předchůdci vzniklo marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky právo na uhrazení celé dlužné částky. Dlužná částka činí celkem 11 209 Kč, která byla postoupena na žalobkyni a kterou žalovaná nezaplatila ani přes předžalobní upomínku.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) i ona vyjádřila k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o půjčce č. , hodnota, dne 20. 11. 2009, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované v hotovosti částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč, to vše v hotovosti v 59 týdenních splátkách ve výši 310 Kč počínaje sedmým dnem po uzavření smlouvy s tím, že poslední 59. splátka bude splatná dne 14. 1. 2011. Žalovaná však uhradila pouze částku 9 141,88 Kč, tj. cca 30 splátek, a dlužila tedy právnímu předchůdci žalobkyně částku 7 205,88 Kč na jistině a 2 012,24 Kč na poplatku. Právní předchůdce žalobkyně dále se žalovanou uzavřeli smlouvu o půjčce č. , hodnota, dne 3. 8. 2009, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované v hotovosti částku 9 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 524 Kč, to vše v hotovosti v 59 týdenních splátkách ve výši 279 Kč počínaje sedmým dnem po uzavření smlouvy s tím, že poslední 59. splátka bude splatná dne 27. 9. 2010. Žalovaná však uhradila pouze částku 14 713.12 Kč, tj. cca 53 splátek, a dlužila tedy právnímu předchůdci žalobkyně částku 1 415,58 Kč na jistině a 395,30 Kč na poplatku. Z výzvy ze dne 3. 6. 2025 má soud za prokázané, že v něm žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávek. Žalovaná tedy dluží žalobkyni z výše uvedených smluv celkovou částku 11 029 Kč, kterou žalobkyně uplatňuje v tomto řízení. Žalobkyně má rovněž právo na zákonné úroky z prodlení, které částečně kapitalizovala. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, avšak marně.4. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), dle kterého smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle ust. § 658 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky. Podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle ust. § 524 odst. 1, 2 obč. zák. může věřitel svoji pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.5. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Protože žalovaná žalobkyni a ani jejímu právnímu předchůdci dosud nevrátila dlužnou částku v celkové výši 11 029 Kč, porušila svojí smluvní i zákonnou povinnost a soud ji uložil zaplacení jejího dluhu vůči žalobkyni jako postupníkovi tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., to vše v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o. z. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 815 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.