9 C 202/2025-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku uvedenou ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o bezúčelovém úvěru ze dne 3. 3. 2022. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč na účet žalovaného uvedený v předmětné smlouvě. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných smlouvou ve výši 1 072 Kč, a to včetně úroku ve výši 20,20 % ročně. Žalovaný úvěr vyčerpal, avšak dostal se do prodlení se splácením úvěru. Žalobkyně proto ke dni 12. 12. 2024 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalovaný tak žalobkyni dlužil ke dni zesplanění částku ve výši 15 598,72 Kč na jistině, částku ve výši 1 502,57 Kč na smluvním úroku, částku 455,26 Kč na úroku z prodlení jakož i částku ve výši 1 072 Kč na poplatcích, které neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 3. 2022 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně, pojistných podmínkách žalobkyně a záznamu o vysvětlení předsmluvních informací, z přehledu čerpání a ze sazebníku žalobkyně pro fyzické osoby - občany, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o neúčelovém spotřebitelském úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 22,20 % ročně v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 923 Kč. Tento úvěr žalovaný čerpal v plné výši. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěrových splátek. Z tohoto výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, když z dopisu ze dne 14. 12. 2024 má soud za prokázané, že žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 12. 12. 2024. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu poplatků, skládající se z poplatků za pojištění úvěru ve výši 122 Kč, za upomínku ze dne 19. 8. 2024 ve výši 300 Kč, za výzvu k úhradě dlužných částek ze dne 29. 8. 2024 ve výši 500 Kč a za výzvu k poslední úhradě splátek ze dne 20. 9. 2024 ve výši 150 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně dlužnou částku neuhradil a dluží tak částku ve výši 15 598,72 Kč na jistině, částku ve výši 1 502,57 Kč na smluvním úroku, částku 455,26 Kč na úroku z prodlení a částku 1 072 Kč na poplatcích.4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému konsolidační úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a vyzvala jej k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě na zaplacení nesplacené jistiny ve výši 15 598,72 Kč tak, jak žalobkyně požadovala, a to včetně nároku na zaplacení sjednaných poplatků, úroků, úroků z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala a jenž požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.