10 C 296/2025-24 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 46 232,33 Kč z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 30. 4. 2024 mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností , právnická osoba, ., IČO:, IČO, , dále je právní předchůdce žalobkyně) a žalovaným. Žalovanému právní předchůdce žalobkyně poskytl úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok ve výši 77,48 % ročně uhradit ve 24 měsíčních splátkách do 22. 4. 2026. Žalovaný sjednané podmínky řádně neplnil a ocitl se tak v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Věřiteli uhradil pouze částku 3 787 Kč. Proto právní předchůdce žalobkyně úvěr k 26. 8. 2024 zesplatnil. Po postoupení pohledávky požaduje žalobkyně zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 36 213 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného za období od 30. 4. 2024 do 26. 8. 2024 částkou 10 019,33 Kč a úroku z prodlení.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci podané žaloby. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. Proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.3. Smlouvou o úvěru ze dne 30. 4. 2024, oznámením věřitele o schválení úvěru včetně dodejky, předsmluvním formulářem, prohlášením klienta a dokladem o vyplacení úvěru a sdělením , právnická osoba, . ze dne 11. 12. 2025 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne 30. 4. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se tuto částku, sjednaný úrok ve výši 77,48 % ročně a poplatek za pojištění zavázal splatit ve 24 měsíčních splátkách po 3 787 Kč měsíčně, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje od květnem 2024. Výše roční procentní sazby nákladů (dále jen RPSN) činí dle obsahu smlouvy 111,88 %. V čl. 2.2 smlouvy se smluvní strany dohodly, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Podle bodu 6.1 smlouvy, pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2 smlouvy má poskytovatel vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jeho prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé další splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Podle bodu 6.5 smlouvy, jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou výši jistiny úvěru v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Přílohou č. 1 smlouvy je závazek žalovaného hradit věřiteli po dobu trvání pojištění měsíční úhradu za skupinové pojištění schopnosti splácet daný úvěr ve výši 464 Kč, která je součástí každé splátky úvěru dle splátkového kalendáře. Dne 30. 4. 2024 byla ve prospěch žalovaného odepsána z účtu právního předchůdce žalobkyně částka 40 000 Kč. Na úhradu poskytnutého úvěru uhradil žalovaný 3 787 Kč. Podle bodu 6.3 smlouvy, jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tj. k tomuto dni se stává okamžitě splatná celá jistina úvěru a veškeré úroky z poskytnutého úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, veškeré smluvní pokuty a náklady dle bodu 6.2 části B smlouvy. Podle bodu 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu byl žalovaný povinen uhradit věřiteli nejpozději do dne zesplatnění. Dne 26. 8. 2024 právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému zesplatnění úvěru. Předžalobní výzvou ze dne 7. 11. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě vzniklého dluhu a upozorněn na možnost jeho soudního vymáhání. Z výpisu ze systému SOLUS a informací o klientovi a detailu plateb zasílaných měsíčně žalovanému na účet vedený u , právnická osoba, . vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřil úvěruschopnost žalovaného. Ze statistického seznamu České národní banky – Úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR vyplývá, že za duben 2024 činila průměrná sazba úroků z úvěru poskytovaná domácnostem v ČR 8,71 % ročně.4. V dané věci byla mezi právním předchůdce žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal spolu s úroky z úvěru uhradit v dohodnutých splátkách po 3 787 Kč. V případě řádného splácení po dohodnutou dobu 2 let měl žalovaný zaplatit věřiteli při dohodnuté RPSN ve výši 111,88 % celkem částku 79 752 Kč. Žalovaný však smluvní podmínky nedodržel a od splátky č. 2 se dostal se splácením do prodlení, v důsledku čehož dle obsahu žaloby došlo k zesplatnění úvěru, vzniku nové jistiny úvěru zahrnující kromě nezaplacené původní jistiny také přirostlé úroky z úvěru.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Pohledávky právního předchůdce žalobkyně byly postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. a toto postoupení zakládá její aktivní legitimaci k vedení sporu. Podaná žaloba je důvodná pouze zčásti.6. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 30. 4. 2024 byla žalovanému poskytnuta částka 40 000 Kč, žalovaný však měl věřiteli, a to i při řádném splácení a dodržení všech smluvních ujednání, vrátit částku 79 752 Kč, tedy více dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Jak již bylo výše uvedeno, předmětnou smlouvou byla sjednána úroková sazba z úvěru ve výši 77,48 % ročně. Obvyklá výše úroků dle přehledu statistických údajů zveřejněných Českou národní bankou pro období dubna 2024 činila pro korunové úvěry poskytnutými bankami domácnostem v ČR na spotřebu v průměru 8,71 % ročně. Dohodnutá výše úroků tedy mnohonásobně převyšuje tuto obvyklou úrokovou míru, což za situace, kdy se jedná o dlouhodobý úvěr, kdy doba splácení byla sjednána na 24 měsíců a žalovaný by tak při řádném splácení měl věřiteli zaplatit dvojnásobek původní jistiny úvěru, vede soud k závěru, že jde o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy. Právě institut dobrých mravů lze považovat za korektiv, omezující autonomii vůle stran smlouvy a jejich možnosti sjednat si obsah smlouvy libovolně. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalovanému poskytl, byť jeho maximální výše je smlouvou omezena částkou 95 702,40 Kč (bod 2.2. úvěrové smlouvy). Nákladnost úvěru pro dlužníka, která je vyjádřena RPSN ve výši 111,88 % je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.7. Nevyváženost smlouvy v neprospěch dlužníka však vyniká v případě jeho prodlení se splácením, kdy k výše popsaným nákladům zatěžujícím dlužníka jako účastníka konkrétní smlouvy, přistupují další sjednané sankce, které jeho dluh dále razantním způsobem navyšují. Konkrétně se jedná o smluvní pokutu podle čl. 6.1 smlouvy, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka podle čl. 6. 2 smlouvy, na jejichž zaplacení vzniká věřiteli nárok před zesplatněním úvěru (přičemž zde nelze odhlédnout od skutečnosti, že tímto sofistikovaným způsobem je dlužník za prodlení se splácením v době před zesplatněním sankcionován duplikovaně) a především o smluvní pokutu podle čl. 6.5 smlouvy