ECLI: ECLI:CZ:OSTA:2026:2.C.298.2025.1 Datum: 2026-01-14 Předmět: o 274 301,34 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2316 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1751 ost. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 174 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2048 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2910 z. č. 89/2012 Sb."] ["náhrada nákladů""smlouva nájemní""advokátní tarif""pozemní komunikace""podnikatel""lhůty""držba""náklady řízení""dlužné nájemné"]
O co šlo: o 274 301,34 Kč s příslušenstvím (["§ 2316 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1751 ost. 1 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 174 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2048 odst. 1 z. č. 89/)
1. Žalobkyně se jako pronajímatelka domáhala vůči žalovanému jako nájemci zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s náhradou škody, se smluvní pokutou a smluvním úrokem z prodlení s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o nájmu, na základě které přenechala žalovanému do užívání motorové vozidlo Audi A4 2,0 Tdi At 140kW, VIN: , VIN kód, , a to na dobu 60 měsíců. Žalovaný se za to zavázal hradit žalobkyni po dobu trvání nájmu pravidelné měsíční nájemné ve výši 19 432,80 Kč měsíčně. Žalovaný však neplatil nájemné řádně a včas, proto žalobkyně od nájemní smlouvy odstoupila. Žalobkyně požaduje po žalovaném celkovou částku ve výši 274 301,34 Kč, která se skládá z dlužného nájemného ve výši 41 107,62 Kč, smluvní pokuty ve výši 233 193,72 Kč, jakož i smluvního úroku z prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku.2. Vzhledem k předloženým listinám, jakož i souhlasu žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednáním který vyjádřila již v podané žalobě, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) i on vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud má v dané věci z předložených listin, a to konkrétně z rámcové nájemní smlouvy č. , hodnota, ze dne 1. 7. 2024 (dále jen „rámcová smlouva“) ve spojení s nájemní smlouvou č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), protokolu o předání vozidla a ručitelského prohlášení z téhož dne za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva na jejímž základě předala žalobkyně žalovanému do užívání motorové vozidlo Audi A4 2,0 Tdi At 140kW, reg. zn. , SPZ, , VIN: , VIN kód, , a to na dobu 60 měsíců (čl. II. smlouvy). Žalovaný se v nájemní smlouvě zavázal hradit žalobkyni pravidelné měsíční nájemné ve výši 19 423,80 Kč splatné vždy 14 dnů od vystavení faktury (čl. 20. 2. rámcové smlouvy). Žalovaný od žalobkyně převzal předmět nájmu, což vyplývá z protokolu o předání vozidla ze dne 1. 7. 2024, jenž tvořil nedílnou součást nájemní smlouvy. Z žalobkyní předložených faktur ze dne 1. 7. 2024 a 1. 8. 2024 má soud dále za prokázané, že žalobkyně vyúčtovávala žalovanému měsíční nájemné dle smlouvy o nájmu v celkové výši 38 865,62 Kč. Z příkazu Odboru dopravy , právnická osoba, , adresa, ze dne 25. 9. 2024, č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, (dále jen „příkaz“) ve spojení s fakturou žalobkyně ze dne 24. 10. 2024 a přílohou č. , hodnota, „Ceník administrativních poplatků“ rámcové smlouvy má soud za prokázané, že žalovanému byla vyúčtována náhrada za úhradu pokuty ve výši 2 000 Kč a administrativního poplatku včetně DPH ve výši 242 Kč. Z příkazu přitom vyplývá, že pokuta byla uložena žalobkyni jako provozovateli pronajatého vozidla, neboť tato nezajistila, aby při jeho užití na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Pronajaté vozidlo mělo totiž dne 13. 8. 2024 v 2:01 hod překročit v obci , adresa, na silnici , Anonymizováno, směr , adresa, nejvyšší dovolenou rychlost, aniž by se podařilo zidentifikovat řidiče. Z výpovědi smlouvy ze dne 21. 8. 2024 plyne, že žalobkyně předčasně ukončila smlouvu, a to z důvodů na straně žalovaného. Z čl. 18. 4. 2. 1. rámcové smlouvy pak vyplývá právo žalobkyně na úhradu dvanáctinásobku měsíčního nájemného, byla-li smlouva ukončena v prvním a druhém roce trvání. Z čl. 20.5 rámcové smlouvy dále vyplývá nárok žalobkyně na náhradu smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 denně z nezaplacené částky za každý den prodlení. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 6. 2025 má soud za prokázané, že žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho.4. Podle § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”) se nájemní smlouvou pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení a výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2048 odst. 1 věta první o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Dle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.5. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci byla uzavřena mezi účastníky platná nájemní smlouva, podle které žalobkyně předala žalovanému předmět nájmu a ten se zavázal hradit jí měsíčně nájemné. Žalovaný však svoji povinnost platit řádně a včas nájemné porušil, žalobkyni neuhradil dlužné nájemné splatné dne 10. 8. 2024 a 15. 8. 2024, a proto žalobkyně smlouvu dne 21. 8. 2024 vypověděla. Žalobkyni dále vznikl nárok na náhradu škody představující náklady za pokutu uloženou jí za překročení rychlosti pronajatým vozidlem dne 13. 8. 2024, tedy v době, kdy bylo vozidlo v souladu s nájemní smlouvu a předávacím protokolem v držbě žalovaného. V souvislosti s touto škodou vznikl žalobkyni i nárok na náhradu administrativní poplatku dle jejího ceníku, jenž je nedílnou součástí rámcové smlouvy. Pokutu i administrativní poplatek žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou splatnou dne 31. 10. 2024. Žalobkyni rovněž v souladu se zněním čl. 18. 4. 2. 1. rámcové smlouvy vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši dvanáctinásobku sjednaného měsíčního nájemného, tedy ve výši 233 192,72 Kč (12 x 19 432,81), když smlouva byla ukončena již v prvním roce jejího trvání. Konečně má žalobkyně i nárok na sjednaný úrok z prodlení, jenž dle čl. 20.5 rámcové smlouvy činí 0,10 % denně z dlužné částky. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.6. Soud nicméně nevyhověl žalobě v té části, kterou žalobkyně požadovala po žalovaném i úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Jelikož žalobkyně tuto částku nijak nespecifikuje, je nutné dovodit, že se má jednat o paušální náhradu nákladů dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Předpokladem vzniku nároku na úhradu této paušální částky je ovšem existence závazku vzniklého mezi podnikateli, respektive mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem. Ze smlouvy, rámcové smlouvy, protokolu o předání vozidla jakož i ručitelského prohlášení ovšem vyplývá, že žalovaný předmětný závazek uzavřel jako fyzická osoba. Údaje o žalovaném obsažené v těchto důkazech zahrnují jeho jméno a příjmení, datum narození a rodné číslo jakož i bydliště. Naproti tomu zcela absentují údaje o IČO či sídle. Je nutno proto uzavřít, že předmětnou smlouvu uzavřela žalobkyně s fyzickou osobou – spotřebitelem, nikoliv podnikatelem, a proto ji paušální náhrada spojená s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč nenáleží.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla neúspěšná jen v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 46 801 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 973 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 9 420 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a návrh ve věci samé), paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 450 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby a dá
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.