2 C 44/2026-18 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni ve výroku uvedenou částku s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti žalovaného vyplývající ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 9. 6. 2024. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového rámce až do výše 12 392 Kč a žalovaný se zavázal jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovaný načerpal celkem 18 746 Kč, žalobkyni uhradil toliko 10 649,50 Kč a ani přes opakované výzvy zbytek dlužné částky neuhradil. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni 13. 8. 2025 zesplatnila a vyzvala žalobce ke splacení celého úvěru. Žalovaný na svůj dluh již neuhradil ničeho a dluží tak žalobkyni částku 11 620,68 Kč na jistině, částku ve výši 156 Kč na poplatcích, částku ve výši 356,68 Kč na poplatcích za pojištění, částku 1 200 Kč na nákladech za vymáhání a částku 1 500 Kč na smluvních pokutách účtovaných v souladu se smlouvou. Dále žalobkyně uplatnila nárok na sjednaný úrok z úvěru ve výši 26,28 % ročně, resp. počínaje 91. dnem prodlení ve výši 12 % ročně, a na úrok z prodlení v zákonné výši, přičemž požadované úroky částečně kapitalizovala.2. Vzhledem k předloženým listinám, vyzval soud účastníky řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlas, žalovaný se v určené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to konkrétně z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 9. 6. 2024 ve spojení s úvěrovými podmínkami a sazebníkem poplatků, jakož i ze splátkového kalendáře smlouvy, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru. Podle uzavřené smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr, přičemž úvěrový rámec byl stanoven ve výši 12 392 Kč. Žalovaný čerpal úvěr a zavázal se jej splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný načerpal celkem částku ve výši 18 746 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil toliko 10 649,50 Kč. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 13. 8. 2025 ve spojení s podacím archem a splátkovým kalendářem má soud za prokázané, že žalovaný zbývající dlužnou částku řádně a včas nehradil, za což mu v souladu se smlouvou žalobkyně vyúčtovala smluvní pokuty v celkové výši 1 500 Kč a celý úvěr zesplatnila. Ke dni podání žaloby tak žalovaný žalobkyni dluží částku 14 833,36 Kč sestávající z jistiny ve výši 11 620,68 Kč, poplatcích ve výši 156 Kč, poplatcích na pojištění ve výši 356,68 Kč na poplatcích za pojištění nákladů na vymáhání ve výši 900 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč, a dále pak příslušenství žalované částky (úroky a úroky z prodlení) tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě a poskytla mu k tomu dodatečnou lhůtu, avšak ani poté k zaplacení nedošlo.4. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ust. ust. § 2395 o. z. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 12 392 000 Kč, přičemž žalovaný v průběhu úvěrového vztahu načerpal částku ve výši 18 746 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splatit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně sjednaného úroku a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vrátit vyčerpaný úvěr v souladu s uzavřenou smlouvou o úvěru řádně nesplnil, když na dlužnou částku uradil toliko 10 649,50 Kč. Porušil tak svoji smluvní povinnost stanovenou i ve výše uvedeném právním předpisu a soud mu proto uložil uhradit dlužnou částku tímto rozsudkem. Zcela důvodným je i vznesený nárok žalobkyně na smluvní pokutu, sjednaný úrok ve výši 26,28 % ročně, resp. počínaje 91. dnem prodlení ve výši 12 % ročně, a úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje náležitě dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 400 Kč a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé) a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.