3 C 197/2020-58 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že původní věřitel [příjmení] [příjmení] p.l.c. se sídlem na [anonymizováno] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, která představovala částku 1.000 Kč. Žalovaný na tuto zápůjčku neuhradil ničeho. Následně na základě smlouvy ze dne [datum] byla postoupena pohledávka původního věřitele za žalovaným žalobci. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Dle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Dle ust. § 1882 odst. 1 shora citovaného zákona - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním, jinak vyrovná. 5. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že [právnická osoba] jako právní předchůdce žalobce, [IČO] uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytla daná společnost žalovanému finanční prostředky ve výši 1.000 Kč splatné do [datum]. [příjmení] měla být vyplacena na číslo účtu [bankovní účet]. Žalovaný však zápůjčku ve lhůtě neuhradil. Dle písemného vyjádření právní zástupkyně žalobce původní věřitel uhradil žalovanému zápůjčku ve výši 1.000 Kč zaslanou na jméno a na adresu žalovaného, což bylo prokázáno dodejkou (čl. 43 spisu), kdy částka ve výši 1.000 Kč byla žalovanému vyplacena dne [datum]. Následně na základě smlouvy ze dne [datum], jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. O tomto byl žalovaný uvědoměn oznámením původního věřitele ze dne [datum]. Žalovaný byl vyzýván právní zástupkyní žalobce o zaplacení částky 4.304,29 Kč písemně dne [datum], avšak bezvýsledně. 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že pohledávka původního věřitele byla platně smluvně za žalovaným ve výši dlužné částky postoupena žalobci. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení žalovaného s úhradou této částky mu soud uložil zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 7. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1.489 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále tří úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ust. § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.