3 C 265/2020-28 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že zjistil, že motorové vozidlo SPZ 5 P [číslo] bylo evidováno v centrálním registru vozidel jako provozované a však nemělo od 9. 8. do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V daném období byla provozovatelem vozidla žalovaná. Z uvedeného důvodu žalobce jako příjemce příspěvku vyzval žalovanou o úhradu příspěvku za 107 nepojištěných dnů vozidla v částce 5.029 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatnění práva v částce 300 Kč. Dané částky žalovaná do současné doby neuhradila. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že žalobce vyzval dne [datum] žalovanou o úhradu příspěvku za nepojištěné vozidlo SPZ 5 P [číslo] za časové období od 9. 8. do [datum], to je 107 dní. Příspěvek činil částku 5.029 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva částku 300 Kč. Dané částky žalovaná neuhradila. Následně byla vyzývána žalobcem dne [datum], dne [datum] a právní zástupkyní žalobce dne [datum] o úhradu dlužných částek, avšak bezvýsledně. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ust. § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona [číslo] dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že vozidlo specifikované shora, jehož provozovatelem byla žalovaná nemělo uhrazeno příspěvek za provozované a nepojištěné vozidlo v částce 5.029 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva v částce 300 Kč. Proto soud uložil žalované uhradit dané částky, z toho částku 300 Kč v souladu s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/99 Sb. Současně s dlužnou částkou soud uložil zaplatit žalované také příslušenství pohledávky s ohledem na prodlení s úhradou shora uvedené částky a to dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 5. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1.368 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále dvou úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ust. § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. a 1 půl úkonu á 100 Kč dle shodného ustanovení, tří režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného § shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 6. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.