10 C 273/2021-19 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 501,75 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřely Smlouvu o nákupním účtu, na jejímž základě žalobkyně žalované do [datum] poskytla částku 851 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud má za prokázané, že žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne [datum] smlouvu o Twisto účtu, na jejímž základě byl sjednán revolvingový úvěr s rámcem od 2 000 Kč do maximální výše 30 000 Kč, k němuž byla žalované poskytnuta kreditní karta, jíž měla žalovaná čerpat finanční prostředky. Žalobkyně do [datum] žalované poskytla částku 851 Kč, na kterou žalovaná uhradila pouze 349,25 Kč. Žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne [datum] zbytek dlužné částky ve výši 501,75 Kč nevrátila. Dopisem naposledy ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázala k vrácení dlužné částky a dále zákonného úroku z prodlení z částky 851 Kč a poplatků za prodloužení splatnosti. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Na základě výše uvedených skutkových zjištění a citovaných zákonných ustanovení má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou (žalobkyně coby podnikatel a žalovaná coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 851 Kč, který měla vrátit do [datum]. Jelikož žalovaná poskytnuté peněžní prostředky ve výši 501,75 Kč nevrátila, uložil jí tuto povinnost soud rozsudkem, a to včetně zákonného úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 370,12 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 501,75 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 801,75 Kč ve výši 168,37 Kč.