10 C 281/2021-22 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 70 598,29 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru formou poskytnutí úvěrového limitu 80 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 10 % z dlužné částky, nejméně však 1 000 Kč. Na základě smluv byl žalované postupně poskytnut úvěr ve výši 70 598,29 Kč. Své smluvní povinnosti žalovaná řádně nesplnila, ačkoli k tomu byla žalobkyní vyzývána formou výpisů. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 70 253,09 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z dlužné jistiny ve výši 70 598,29 Kč a zákonného úroku z prodlení z ní od [datum] do zaplacení. Žalovaná do dne podání žaloby neuhradila nic, a to ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum]. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku. Žalované byl poskytnut spotřebitelský úvěr a dále revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce do 80 000 Kč. Žalovaná z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 70 598,29 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého revolvingového úvěru bylo dohodnuto splácení pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 10 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši 1 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 10,5 % měsíčně. Své povinnosti žalovaná neplnila, ačkoli ji žalobkyně vyzývala měsíčním výpisem k úhradě aktuální povinné celkové částky 70 598,29 Kč (minimálně však 27 580,30 Kč) se splatností dne [datum]. V souladu s ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku tak žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a sankcí plynoucích z příslušných ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků. Ke dni zesplatnění se dlužná částka skládala z jistiny 70 598,29 Kč a zákonných úroků z prodlení. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k [datum] ve spojení s přílohou smlouvy o postoupení pohledávek. Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Předžalobní upomínku zaslal právní zástupce žalobce žalované s datem [datum]. 4. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce ve smyslu shora uvedených ustanovení uzavřel se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru do výše úvěrového limitu 80 000 Kč, a že žalovaná na jejím základě prostředky i převzala. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a smluvní pokuty a sankce pro případ nesplácení splátek. V souladu s úvěrovými podmínkami byla žalovaná vyzvána k zaplacení celé dlužné částky a v souladu se smlouvou a smluvními podmínkami prohlásila žalobkyně úvěr za splatný. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobkyně prokázala předložením smlouvy o postoupení předmětné pohledávky. Žalovaná tedy nedodržela své závazky plynoucí ze smlouvy, je proto povinna vyčerpané prostředky žalobkyni vrátit a v souladu se smluvními ujednáními uhradit i zákonný úrok z prodlení. Jelikož tedy žalobkyně svá tvrzení v žalobě obsažená jednoznačnými listinnými důkazy prokázala, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a to včetně úroku z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 215,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 824 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 598,29 Kč sestávající z částky 3 940 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 720 Kč ve výši 2 671,20 Kč.