19 C 207/2021-66 — Okresní soud v Tachově

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 81 166 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 2. 2021 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne 26. 10. 2019 řídil vozidlo Nissan, r. z. [anonymizováno] [číslo] na silnici III. třídy [číslo] v obci [část obce] ve směru jízdy od obce Tachov do obce Maršovy Chody. Při projíždění pravotočivé zatáčky najel žalovaný s vozidlem na pravou krajnici, kde narazil přední část vozidla do kovového svodidla, které střetem vyvrátil. Následně žalovaný s vozidlem vyjel za silniční příkop, kde zůstalo vozidlo stát. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla zjištěna ani uplatněna. Žalovaný řídil předmětné vozidlo přesto, že bezprostředně před jízdou požil alkohol. Tyto skutečnosti vyplývají z podrobené dechové zkoušky, provedené Policií České republiky přístrojem [příjmení] pro zjištění přítomnosti alkoholu, která byla pozitivní. Naměřená hodnota činila 0,98 ‰. Lustrací žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný není držitelem žádného řidičského oprávnění. 2. Vzhledem k tomu, že vozidlo značky Nissan, r. z. [anonymizováno] [číslo] bylo u žalobce v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo] uhradil žalobce z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu (povinného ručení): - v rámci pojistné události [číslo] dne 23. 9. 2020 žalobci ve výši 35 378 Kč a v rámci totožné pojistné události dne 5. 1. 2021 žalobci ve výši 45 788 Kč, představující škodu na svodidlech; tzn. celkem částku ve výši 81 166 Kč. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním občanem Bulharské republiky, jedná se o věc s mezinárodním prvkem. Příslušnost českého soudu je založena článkem 7 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právní řád České republiky. Speciální úprava mezi Českou republikou a Bulharskou republikou sjednána není. 4. Na výzvu, aby se žalovaný i žalobce vyjádřili ve smyslu § 115a občanského soudního řádu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, žalovaný nereagoval. Soud tak má v duchu daného poučení za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. 5. K výzvě, aby se žalovaný ve smyslu § 114a občanského soudního řádu, vyjádřil k žalobě, která mu byla doručena dne 26. 9. 2021 do místa trvalého bydliště, se žalovaný nevyjádřil. 6. Dle policejní relace o dopravní nehodě [číslo jednací] a připojené fotodokumentace bylo zjištěno, že žalovaný dne 26. 10. 2019 řídil vozidlo Nissan, r. z. [anonymizováno] [číslo] na silnici III. třídy [číslo] v obci [část obce] ve směru jízdy od obce Tachov do obce Maršovy Chody. Při projíždění pravotočivé zatáčky najel žalovaný s vozidlem na pravou krajnici, kde narazil přední část vozidla do kovového svodidla, které střetem vyvrátil. Následně žalovaný s vozidlem vyjel za silniční příkop, kde zůstalo vozidlo stát. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla zjištěna ani uplatněna. Žalovaný řídil předmětné vozidlo přesto, že bezprostředně před jízdou požil alkohol. Lustrací žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný není držitelem žádného řidičského oprávnění. 7. Skutečnost, že předmětná škoda vznikla v důsledku jednání žalovaného je patrná z detailu relace o dopravní nehodě. Vzniklá škoda byla uhrazena žalobcem. Z protokolu bylo dále zjištěno, že žalovaný se podrobil dechové zkoušce, provedené Policií České republiky přístrojem [příjmení], kterým bylo zjištěno 0,98 ‰. Na základě pozitivní dechové zkoušky, byl žalovaný vyzván k lékařskému vyšetření a odběru krve. 8. Z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 14. 10. 2019 bylo zjištěno, že odpovědnost z provozu pojištěného vozidla byla v době pojistné události pojištěna u žalobce. 9. Žalobce za žalovaným eviduje dlužnou částku ve výši 81 166 Kč s příslušenstvím dle evidence žalované – doklad o vyplacení pojistného plnění, sdělení výše pojistného plnění ze dne 22. 9. 2020 a ze dne 4. 1. 2021 a výpočet nákladů na opravu ze dne 18. 9. 2020. 10. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 9. 10. 2020 a ze dne 5. 1. 2021, naposledy předžalobní výzvou ze dne 11. 2. 2021, avšak žalovaný přes tyto výzvy nic neuhradil. 11. Podle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku. 12. Podle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řízení motorových vozidel. 13. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalovaný dne 26. 10. 2019 řídil vozidlo a způsobil škodu 81 166 Kč. Tuto škodu zaplatil žalobce, avšak v důsledku pozitivní dechové zkoušky žalovaného tato povinnost přechází na něj dle § 10 odst. 1 písm. i) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Lustrací žalovaného bylo dále zjištěno, že žalovaný není držitelem žádného řidičského oprávnění a proto úhrada škody přechází na žalovaného taktéž dle § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 14. Dle § 10 odst. 1 písm. i) a g) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobce listinnými důkazy prokázal, že žalovaný způsobil škodu pod vlivem alkoholu a v době kdy měl zakázáno řízení motorových vozidel, má žalobce nárok proti žalovanému na náhradu toho co za něj plnil, tj. celkem 81 166 Kč s příslušenstvím. 15. Nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 235,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 247 Kč, odměnu za 3 úkony právní služby dle § 7 bod 5 a § 11odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 13 140 Kč (4 380 Kč za jeden úkon), tři režijní paušály ve výši 900 Kč (3 krát 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu) a příslušná DPH z posledně jmenovaných částek, ve smyslu § 137 odst. 3 občanského soudního řádu + 21 % DPH z částky 14 040 Kč, tj. ve výši 2 948,40 Kč.