3 C 213/2021-114 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o převodu pozemku [parcelní číslo] – zahrada a pozemku p.č. 218/2-zast.pl a nádvoří v k. ú. [obec] s tím, že kupní cena byla stanovena částkou 3 080 Kč. Daná kupní cena byla stanovena dle znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] [číslo]. Následně si nechal žalobce zpracovat revizní znalecký posudek Ústavem oceňování majetku při Ekonomické fakultě [obec] školy báňské, Technické univerzity v [obec], kdy cena tímto znaleckým ústavem byla vyčíslena částkou 15 310 Kč. Z tohoto důvodu vzniklo žalované bezdůvodné obohacení ve výši dlužné částky, které žalobci žalovaná neuhradila ani po výzvě a to ve výši rozdílu mezi kupní cenou, stanovenou v kupní smlouvě a cenou vyčíslenou revizním znaleckým posudkem. 2. Žalovaná požadovala zamítnutí návrhu. Poukázala na to, že bezdůvodné obohacení jí nevzniklo. Právní důvod vzniku není dán. Mezi stranami byla uzavřena smlouva na konkrétní cenu a není důvod se k této otázce vracet. 3. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zák. č. 89/2012 Sb. – kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 4. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva [číslo] dne [datum], na základě níž převedl žalobce žalované pozemek [parcelní číslo] – zahrada a pozemek p. [číslo] zast. plocha a nádvoří v k. ú. [obec] za kupní cenu ve výši 3 080 Kč. V článku V bod 1. smlouvy je uvedeno, že obě strany prohlásily, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Výzvou ze dne [datum] vyzýval žalobce žalovanou o zaplacení částky 12 230 Kč, jako bezdůvodného obohacení v souvislosti s uzavřenou kupní smlouvou [číslo]. Ze znaleckého posudku znalce [jméno] [příjmení] č. e. [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že u pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, byla stanovena tržní cena za 1 m² ve výši 10 Kč. Dodatkem [číslo] k uvedenému posudku ze dne [datum] bylo znalcem stanoveno, že cena pozemků, která byla stanovena ve shora uvedeném posudku, je platná i pro rok 2017. Z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku uvedeného znalce ze dne [datum] vyplývá, že kupní cena pozemků uvedených výše je platná i pro rok 2018. Dle revizního znaleckého posudku Ústavu pro oceňování majetku při Ekonomické fakultě [obec] školy báňské – Technické univerzity v [obec] ze dne [datum] č. ÚOM [číslo] vyplývá, že cena předmětného pozemku k datu [datum] byla stanovena částkou 49,71 Kč za 1 m2. Z objednávky [číslo] žalobce ze dne [datum] vyplývá, že žalobce objednal u znaleckého ústavu, citovaného shora vyhotovení znaleckého posudku revizního mimo jiného i se zaměřením na zodpovězení dotazu, zda byl znalecký posudek znalce [příjmení] zpracován správně ve shodě s definicí obvyklé ceny dle § 2 odst. 1 zákona č. 151/97 Sb. a zda v tomto posudku byla znalcem [příjmení] určena obvyklá cena ve správné výši. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovanému ustanovení shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce vyhovět nelze. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že kupní smlouva mezi účastníky byla uzavřena platně i v souvislosti se sjednanou kupní cenou, kdy z uvedeného důvodu k bezdůvodnému obohacení na straně žalované na úkor žalobce nedošlo. Dále bylo prokázáno, že na kupní ceně pozemku se účastníci kupní smlouvy před jejím uzavřením dohodli, a proto je daná kupní smlouva pro tyto účastníky závazná, kdy na její platnost nemá vliv případná zjištěná nesprávnost obvyklé ceny věci. Je nutné však říci, že podstatné z hlediska stanovení kupní ceny věci v případě prodeje věci by bylo, pokud by tato nesrovnalost byla zjištěna před uzavřením kupní smlouvy. 6. Argumentaci žalobce související se stanovením kupní ceny při převodu nemovitostí dle zákona o půdě a oceňování náhradních pozemků podle zákona o půdě, nelze analogicky použít na stanovení obvyklé ceny pro účel sjednání kupní ceny ve smlouvě o převodu nemovité věci. V případě vydání náhradních pozemků dle zákona o půdě musí být tyto oceněny dle vyhl. č. 182/ 88 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/90 Sb., zatímco kupní cena v případě prodeje věci musí být stanovena ve výši ceny obvyklé. Proto byl návrh jako nedůvodný zamítnut. 7. S poukazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalované jako zcela úspěšné ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 4 646,40 Kč, sestávající se ze dvou úkonů á 1 620 Kč, přiznaných dle ustanovení § 7 bod 5 vyhl. č. 177/96 Sb., dvou režijních paušálů, přiznaných dle ust. § 13 odst. 4 (á 300 Kč) téže vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21% DPH v částce 806,40 Kč – § 137 odst. 3 o. s. ř.