3 C 295/2020-27 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že žalovaná je jako poplatník televizních poplatků evidovaná k [datum]. Žalovaná však nezaplatila poplatky za časové období 10 - 12/ 2017 a 1 - 12 2018 a 1 - 12. 2019 a za měsíc [číslo] v součtu v částce dlužné. Žalovaná byla upomínána o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná taktéž nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. V daném případě, po provedeném důkazním, soud zjistil z potvrzení České pošty s.p. ze dne [datum], že žalovaná je evidována jako poplatník televizních poplatků od měsíce [číslo]. Žalovaná však nezaplatila poplatky za časové období od 10 měsíce r. 2017 do 12 měsíce r. 2017, od měsíce 1 do měsíce 12/ 2018, od měsíce 1 do měsíce 12/ 2019 a v měsíci [číslo] (á 135 Kč). Žalovaná byla upomínána o zaplacení částky 5.371,91 Kč žalobcem dne [datum], když v dané částce byl zahrnut i úrok z prodlení v částce 536,91 Kč. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ustanovení zákona číslo 348/2005 Sb., dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila poplatky jako držitelka televizního přijímače v částce dlužné. Proto soud uložil žalované uhradit danou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky dále soud uložil žalované uhradit i příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 5. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1.026 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále dvou úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ust. § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., dvou režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 6. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.