3 C 301/2020-30 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že zjistil z registru silničních vozidel, že osobní automobil [anonymizována tři slova] [číslo] je evidován v daném registru jako provozovaný, aniž měl provozovatel a to žalovaný od 25. 5. do [datum] sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Z uvedeného důvodu žalobce vyúčtoval žalovanému za nepojištěné vozidlo za uvedené časové období částku 3.965 Kč (61 dní nepojištění) a dále částku 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva. Žalovaný ani po upomínkách dlužnou částku neuhradil. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Příslušnost soudu je vymezena nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech kapitola II oddíl 3, čl. 11, bod 1) písm. b), neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. 4. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že žalobce vyzval dne [datum] žalovaného o úhradu příspěvku za nepojištěné vozidlo [anonymizována tři slova] [číslo] za časové období od 25. 5. do [datum] (61 dní nepojištění) v částce 3.965 Kč a dále požadoval úhradu nákladů na uplatnění práva v částce 300 Kč. Žalovaný dané částky neuhradil. Následně byl žalovaný vyzýván žalobcem dne [datum] a dále právní zástupkyní žalobce dne [datum] o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. Dále byl žalovaný ještě upomínán žalobcem o úhradu dlužné částky dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku ani po upomínkách žalobce neuhradil. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ust. § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/99 Sb., dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako provozovatel výše specifikovaného vozidla neměl sjednáno k danému vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a dále také neuhradil žalobcem vyúčtovaný příspěvek za nepojištěné vozidlo v částce 3.965 Kč a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu ust. § 4 odst. 4 výše citovaného zákona v částce 300 Kč. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužné částky a s poukazem na prodlení s úhradou těchto částek dále soud uložil žalovanému uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 6. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1.489 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále tří úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ust. § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) citovaného § shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.