3 C 303/2020-25 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o úhradu dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že z registru vozidel zjistil, že vozidlo [anonymizována dvě slova] P [číslo] nemělo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu daného vozidla od 17. 6. do [datum] s tím, že jako provozovatel vozidla byl evidován žalovaný. Žalovaný byl vyzván žalobcem z uvedeného důvodu o úhradu příspěvku za nepojištěné vozidlo v částce 8.928 Kč a částky 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva. Žalovaný dané částky do současné doby neuhradil. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván dne [datum] k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo za časové období od 17. 6. do [datum] (96 dní nepojištění) v částce 8.928 Kč a nákladů souvisejících s uplatněním práva ve výši 300 Kč. Celková dlužná částka činila 9.228 Kč. Dané částky žalovaný neuhradil. Následně byl žalovaný žalobcem vyzýván dne [datum], [datum] a dne [datum] o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ust. § 1 odst. 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/99 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako provozovatel vozidla specifikovaného výše neuhradil příspěvek za nepojištěné vozidlo, jehož byl provozovatelem včetně nákladů souvisejících s uplatněním práva v částce dlužné. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení žalovaného s úhradou této částky mu soud dále uložil zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 5. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1.489 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále tří úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ust. § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., tří režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř.