3 C 319/2020-32 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že žalovaný je přihlášen v evidenci poplatníků televizního přijímače s poukazem na to, že je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě. Tudíž se považuje za poplatníka televizního poplatku s povinností platit po výzvě žalobce tento poplatek. Žalovaný neuhradil televizní poplatky za měsíce 9 - [číslo] a [číslo] (á 135 Kč měsíčně) v celkové výši 675 Kč. Žalovaný byl vyzýván o úhradu dané částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že žalovaný je dle potvrzení České pošty od [číslo] evidován jako poplatník televizních poplatků, což je patrno z potvrzení ze dne [datum]. Dne [datum] byla žalovaný vyzýván k úhradě televizních poplatků s tím, že byl uvědoměn žalobcem, že vzhledem k tomu, že neplatil televizní poplatky a neobjasnil důvod, pro který je neplatil, byl nucen žalobce zařadit žalovaného do evidence plátců televizního poplatku. Žalovaný byl následně vyzýván upomínkami žalobce ze dne [datum], [datum], [datum] o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ustanovení zákona č. 348/2005 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako poplatník televizních poplatků, i když se sám z vlastní iniciativy k placení tohoto poplatku nepřihlásil, neuhradil dlužnou částku, představující měsíční poplatky za držení televizního přijímače za časové období uvedené shora. Proto soud uložil žalovanému uhradit dlužnou částku a pro prodlení s úhradou této částky mu soud uložil zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 5. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1.126 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále dvou úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ust. § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., dvou režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 6. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení, byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.