10 C 330/2022-22 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala po žalované zaplacení dlužné částky s příslušenstvím uvedené ve výroku tohoto rozsudku. K dané věci uvedla, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače s tím, že jako poplatník se přihlásila do evidence dne [datum]. Žalovaná však nezaplatila poplatky za držení tohoto přijímače od měsíce února 2020 do měsíce března 2022 á 135 Kč měsíčně. Dlužná částka činí částku žalovanou. O zaplacení dané částky byla žalovaná upomínána, avšak bezvýsledně. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala. Žalobkyně ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. se vyjádřila kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, a to z potvrzení České pošty s.p. ze dne [datum], že žalovaná se přihlásila jako poplatník televizních poplatků od měsíce [datum]. Žalovaná byla žalobkyní upomínána upomínkami ze dne [datum] o úhradu dlužné částky, avšak bezvýsledně. Televizní poplatky žalovaná nezaplatila za časové období od [datum] do [datum] (á 135 Kč měsíčně). Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ust. zákona č. 348/2005 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobkyně je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaná nezaplatila za časové období uvedené shora jako držitel televizního přijímače poplatky za výše uvedené časové období, které činí v součtu částku žalovanou. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku a s poukazem na prodlení žalované s úhradou této částky jí soud uložil zaplatit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud jí proto přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování jejího práva. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč. Oproti tomu soud neshledal účelným náklady vynaložené žalobkyní na právní zastoupení advokátem, a to s odkazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013 I . ÚS 3344/12, ze dne 18. 2. 2015 II . ÚS 1333/14 a ze dne 26. 8. 2014 II . ÚS 405/14). Soud I. stupně tak nemá žádný důvod se od uvedené konstantní judikatury odchýlit. Povinnost uhradit náklady řízení (zaplacený soudní poplatek) ve výši 400 Kč má žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.